Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

13 bez obalu

Karel Kuboš

Bez obalu 13/2024

 

Nechcete euro? Řekněte v eurovolbách STAČILO!

Vládním stranám asi nestačí, že se na ně valí kritika ze všech stran, nebo nevím, jak si vysvětlit způsob, jakým se ODS před červnovými volbami do Evropské parlamentu střílí do vlastní nohy. Končící europoslanec Jan Zahradil totiž na sociálních sítích připomněl deset let starou kampaň občanských demokratů, kteří před eurovolbami v roce 2014 sbírali podpisy k jejich »Petici pro korunu«, v níž požadovali vyjednání výjimky z povinnosti přijetí eura a vypsání referenda o jeho přijetí.

 

Původně euroskeptická ODS se tak v posledních letech přístupem k euru přiblížila ke svým eurofederalistickým koaličním partnerům a zároveň asi nikoho nepřekvapí, že dvě volební období opět stačila také Petru Fialovi na to, aby se ODS pod vedením prvního signatáře  »Petice pro korunu« posunula mezi strany, kde uvnitř členské základny hlasy pro euro přibývají. Zejména od politiků s vazbami na byznys. O euru by tedy podle občanských demokratů nyní měla rozhodnout sféra byznysu, zeptat se lidí se ovšem z nějakého důvodu už bojí. Za takové malé referendum o euru tak bude možné považovat právě letošní volby do europarlamentu, kde je třeba vládním stranám dát najevo, že už máme dost jejich upřednostňování zájmů cizích zemí a byznysu, zatím co na názoru obyčejných lidí, na jejichž životy potenciální ekonomické dopady přijetí eura budou mít zase největší dopad, se hodlají vykašlat.

 

Požadujeme zachování české koruny

Pozice koalice STAČILO! před těmito volbami je však jasná: Požadujeme zachování české koruny. Přijetím eura by se naše země vzdala vlastní monetární politiky. Euro je měna »univerzální velikosti«. Evropská centrální banka (ECB) musí volit, na koho zaměří svou úrokovou politiku, což vždy některé státy poškodí. Dosavadní zkušenost ukazuje, že prioritou ECB jsou především ekonomiky Německa, Francie či Itálie, nikoli ekonomiky východní periferie EU, kam z hlediska ECB patří i Česká republika. Kromě ekonomických dopadů by to znamenalo také další ztrátu vlastní politické suverenity.

 

To je rozhodně nežádoucí také kvůli tomu, jakým způsobem si byznys z českých obyvatel dělá otloukánky už nyní, jak dokládá aktuální srovnání cen některých totožných léků u nás a v Polsku. Redakce portálu PrahaIN se pustila do srovnání cen pěti základních léků či léčivých přípravků v rámci řetězce lékáren Dr. Max a zjistila, že Češi platí za Tantum Verde o 185 korun víc a např. Robitussin na kašel se u nás prodává za 179 korun, zatím co Poláci si jej mohou pořídit za 40. Pokud sečteme nákup pěti srovnávaných produktů v ČR, pak zaplatíme 1121 korun. V případě Polska pouze 584 korun. Rozdíl tak činí 537 korun, tedy v ČR zaplatíme za pět položek bez 47 korun jednou tolik. Zřejmě tedy ceny šité na míru českému zákazníkovi, který je přece zvyklý si připlácet tak nějak za všechno. A do toho nám tu Petr Fiala něco vykládá o tom, jak jeho vláda zachránila ekonomiku, když je nad slunce jasné, že pravý stav ekonomiky nejlépe odráží to, kolik peněz zbytečně mizí z peněženek občanů.

 

Rozpoutají další válku?

Možná si ještě vzpomenete na červenec minulého roku, kdy došlo k vojenskému převratu v Nigeru, bývalé francouzské kolonii bohaté na uran. Ekonomické vykořisťování této africké země Francií, které pokračovalo i po získání nezávislosti Nigeru, bylo právě jedním z podnětů pro převrat. Nová vojenská junta dala najevo, že k bývalým koloniálním vládcům nebude tak vlídná jako její předchůdci, a v Evropě byl tak nepřekvapivě hlavním hlasem za svržení junty a obnovení předchozí vlády prezidenta Bazouma. Další hlas volající po svržení junty šel z Washingtonu, který má v Nigeru umístěny vojáky a který ihned přerušil určitou pomoc, kterou zemi dodával, a z afrického společenství ECOWAS, tradičního partnera Francie v regionu. V Nigeru samotném naopak probíhaly demonstrace vyjadřující odpor ke kolonialismu a podporu nové vládě.

 

Nějakou dobu po vojenském převratu se zdálo, že státy ECOWAS, podporované Francií a Spojenými státy, uspořádají do Nigeru vojenskou intervenci, pokud junta neodstoupí, a v západní Africe tak vypukne další válka. Niger vykázal francouzské vojáky ze země, junta neodstoupila a k válce naštěstí nedošlo. Situace v regionu byla zcela zastíněna jinými událostmi ve světě.

 

Minulý týden však přišla z Nigeru zásadní zpráva. Vojenská junta totiž přikázala americkým vojákům opustit Niger. To se však Washingtonu příliš nezamlouvá a USA tak nyní prozkoumávají možnosti, jak vojenskou přítomnost v zemi zachovat. Američané již také vyjádřili při jednáních s Nigerem obavy nad možnými vztahy mezi tímto africkým státem, Ruskem a Íránem. Nelze než doufat, že hněv Spojených států nakonec nebude to, co poslouží k rozpoutání války v západní Africe, a že hrozba vojenské intervence do Nigeru již přešla. Je pouze záležitostí Nigeru, zda si přeje na svém území mít francouzské a americké vojáky a jakékoliv spory, včetně snahy o návrat k civilní vládě, musí být řešeny diplomatickým způsobem. Snad se jen sluší porovnat si rozdílný přístup západních zemí k převratu na Ukrajině a k převratu v Nigeru, kde jsou nyní ohroženy jejich možnosti zemi nadále vykořisťovat. Dvojí metr se tak opět ukázal v celé své kráse.

 

Na závěr bych jen dodala, že zcela chápu, že si Niger na svém území nepřeje ani vojáky Francie, ani Spojených států. V naší zemi si jejich přítomnost také nepřeji a byla bych nerada, aby má země dopadla jako Niger v první polovině 20. století, aby se stala pouhou kolonií cizích mocností.

 

Macron jako Napoleon

A v zahraničí ještě chvilku zůstaňme…

V poslední době francouzský prezident Emmanuel Macron několikrát veřejně zauvažoval o možnosti vyslat vojáky NATO na Ukrajinu. Vojenský střet mezi NATO a Ruskem by mohl vést až k jaderné konfrontaci a ke třetí světové válce. Naštěstí v první reakci řada zemí Macronův nebezpečný návrh odmítla a on sám ho začal poněkud mírnit. Ze stolu však zcela smeten nebyl. Podpořil jej i polský ministr zahraničí Sikorski.

 

Mnozí si ještě pamatují, jak na začátku ozbrojeného konfliktu na Ukrajině Macron několikrát zajel do Moskvy za prezidentem Putinem a mnohokrát mu telefonoval ve snaze najít nějaké mírové řešení a ukončit nesmyslné zabíjení. Nabízí se tedy otázka, proč Macron takto radikálně otočil? Spekuluje se o téměř napoleonských ambicích usednout do Německem uprázdněného křesla lídra Evropy. Odpověď však může být daleko prozaičtější.

 

Rusko velmi účinně vytlačuje Francii z jeho afrických pozic. Mali, Niger a Burkina Faso založili Alianci Sahelských Států (AoSS) poté, co jejich vojenští důstojníci svrhli civilní vlády a vyhnali ze svých zemí do té doby vlivné Francouze. Vláda Nigeru po vypovězení francouzských jednotek rovněž ukončila vojenskou spolupráci s USA. Krátce poté všechny tři země navázaly vojenskou spolupráci s Ruskou federací. V Mali nyní Rusko investuje do zemědělství a energetické spolupráce. Nejvíce však Macrona rozhněvala roztržka s Nigerem, kde se nalézají velké zásoby uranu.

 

Aliance Sahelských Států rovněž vystoupila z ECOWAS (Hospodářské společenství západoafrických států) a obvinila tuto komunitu z vazalství vůči Francii. Spolu s Francií ztrácejí v Africe vliv i Spojené státy, a kromě Ruska mocenské vakuum vyplňuje i Čína a zájem o spolupráci projevil i Irán.

 

Agresor má jméno: USA

Na katastrofickou zahraniční politiku USA poukázal v těchto dnech dokonce i senátor Bernie Sanders, zvolený jako nezávislý na kandidátce vládní Demokratické strany. V rozsáhlém článku ve Foreign Affairs 18. března Sanders odsoudil dnešní americkou vládu za vyzbrojování Izraele za biliony dolarů a za podporu extrémně pravicové izraelské vlády pod vedením premiéra Benjamina Netanhajua, kterého Sanders viní ze zabití více než 32 000 Palestinců, z toho asi 15 000 dětí. Sanders rovněž varuje, že již nyní mnoho dětí zemřelo v Gaze hlady a desítky tisíc zemřou v hladomoru, jehož největší dopad odhaduje OSN na květen. Sanders popisuje i nedávný izraelský bombový útok na civilisty, kteří pokojně čekali ve frontě na vzácnou potravinovou pomoc. Stovky z nich, včetně dětí, zahynuly.

 

Sanders připomíná dlouhou historii americké politiky, která ve jménu boje proti komunismu podpořila vojenské puče v Iránu, Guatemale, Demokratické republice Kongo, v Dominikánské republice, Brazílii, Chile i jinde. Píše i o »katastrofických válkách« ve Vietnamu, Afghánistánu a Iráku, které byly ospravedlňovány nehoráznými výmysly. Sanders zdůrazňuje i Američany organizované mučení a dlouhodobé věznění lidí unesených v různých částech světa a uvězněných jak v kubánském Guantanamu, tak i v »černých tajných CIA základnách« založených i ve východní Evropě.

 

Sanders zdůrazňuje, že USA mají dnes 750 vojenských základen v 80 zemích a »v posledním desetiletí podnikly vojenské operace i v Kamerunu, Egyptě, Iráku, Keni, Libanonu, Libyi, Mali, Mauretánii, Mozambiku, Nigeru, Nigérii, Pakistánu, Somálsku, Sýrii, Tanzánii a v Jemenu«.

V neposlední řadě Sanders kritizuje i výběr spojenců, například Saúdskou Arábii, kde se »existence demokracie ani nepředstírá, vládne tam absolutní monarchie, občané nemají právo na disent, či svobodné volby, ženy jsou občany druhé kategorie a gayové nemají žádná práva«. Přesto tam USA dodávají mnoho zbraní, na čemž stejně jako na »dodávkách zbraní na Ukrajinu vydělávají zbrojařské firmy obrovské peníze«, podtrhuje senátor Sanders.

 

 

 

Odkaz na aktuální video naleznete zde: https://www.youtube.com/watch?v=uCAMRkIpBgA&t

 

Nebetyčná drzost vládních papalášů: https://www.youtube.com/watch?v=4X2dMvhR6hI&t

 


Dovoluji si Vás pozvat na nejbližší debaty:

  • úterý 2.4. – RYCHNOV NAD KNĚŽNOU – od 16:00 hod. ve Společenském centru (Panská 1492).
    Hosté: Milan Krajča, Petra Rédová, Jan Skalický a blogger Vidlák.
  • středa 3.4. – PLZEŇ – od 16:00 hod. ve Společenském sále Středního odborného učiliště elektrotechnického (Vejprnická 56).
    Hosté: Ondřej Dostál, Jana Turoňová, Milan Krajča, Jan Skalický a Jiří Valenta.
  • čtvrtek 4.4. – ZNOJMO – od 15:00 hod. v pivnici Na Školce (Pražská sídliště 2502).
    Hosté: Ondřej Dostál, Jan Skalický.
  • pátek 5.4. – POSTŘELMOV – od 16:00 hod. v Domě kultury (Klubovní 247).
    Hosté: Jan Skalický.
  • A dále se můžete těšit na debatu v Meziměstí (8.4.), Pelhřimově (10.4.) nebo Třebíči (16.4.) a na mnohých dalších místech.

 

Podpořit kampaň uskupení STAČILO! můžete také zakoupením propagačních předmětů s naším logem: https://eshop.futura.cz/kategorie-produktu/stacilo/

 

 

S pozdravem

Kateřina Konečná