Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

2. týden bez obalu

Karel Kuboš

Bez obalu 2/2024

Vláda, která ničí hospody a z točeného piva dělá zážitkovou věc

Červenec 2021, tisková konference SPOLU, na které ekonomický tým koalice oznamuje čtyři základní pilíře, mezi nimiž je např. nezvyšování daní. Ekonomický expert ODS Skopeček tenkrát mimo jiné pronáší: »Neustálému zvyšování daňového břemene je potřeba udělat daňovou brzdou přítrž. Už dnes jsme v daňovém zatížení nad průměrem nejvyspělejších zemí OECD. Chceme-li tyto ekonomicky vyspělejší země dohánět, musíme mít kvalitnější a přívětivější podnikatelské prostředí včetně daňových podmínek.«

 

Právě slova o přívětivějším podnikatelském prostředí dnes koalici SPOLU dohání. Po dvou letech vládnutí je totiž bilance tristní. V České republice loni ukončilo podnikání hned 277 tisíc živnostníků, což je nejvíce od roku 1993. K ukončení činnosti firem vedly podle společnosti Imper, která provozuje databázi českých firem Merk.cz, nejistá ekonomická situace, růst nákladů i vyšší administrativní nároky. Tedy přesný opak toho, co slibovala koalice SPOLU před nástupem do funkcí. Znepokojující je také fakt, že 22 tisíc lidí ukončilo hostinskou činnost. Část restaurací totiž byla kvůli novým daňovým sazbám od Nového roku nucena znovu zvednout ceny a hospodští se obávají dalšího odlivu zákazníků, který může být likvidační pro další restaurace. Namísto vytvoření přívětivějšího podnikatelského prostředí tak vláda zatím aspiruje spíše na to, že si ji občané budou pamatovat jakožto vládu, která v naší zemi zlikvidovala pohostinství a z točeného piva udělala zážitkovou věc.

 

Další věcí, na kterou se vláda v poslední době chtěla zaměřit, byla komunikace. I zde se již evidentně dostavují první výsledky – vláda se totiž podle všeho rozhodla, že bude v prezentování svých kroků lidem jednoduše lhát a doufat, že si toho média nevšimnou. Jak jinak si vysvětlit způsob, jakým ministr Stanjura vysvětluje debakl s jeho slavnou daní z neočekávaných příjmů? Při sestavování státního rozpočtu na letošní rok ministerstvo financí uvádělo, že příjmy z windfall tax by měly dosáhnout 85 miliard korun. Nakonec ale ministerstvo financí nevybralo ani miliardu a zisky zůstaly pouze v řádu stamilionů. Vláda nyní tvrdí, že miliardy, které měla státu daň přinést, nechaly bankovní domy lidem. Údajně v podobě vysokých sazeb na spořicích účtech. Jenomže ty se loni skoro nehýbaly, nehledě na to, že propad reálných příjmů dost oslabil možnosti lidí spořit. »Kvůli stagnaci sazeb jsme celý loňský rok až na pár nepatrných výjimek změny v úročení na spořicích účtech neviděli« potvrdil Novinkám analytik investiční platformy Portu Marek Pokorný. Jen od loňského ledna do konce srpna přitom banky poslaly svým zahraničním matkám skoro 76 miliard. Za celý rok 2022 to bylo jen o čtyři miliardy více. Ačkoliv se tak vláda snaží lidem namluvit, že peníze zůstaly v jiné podobě u nás, skutečnost je taková, že banky dle očekávání našly způsoby, jak je raději odvést do zahraničí.

 

Experiment se stovkou na den

A u bank ještě zůstaneme, konkrétně u České spořitelny, která se rozhodla uspořádat u svých zaměstnanců malých experiment. Třicítka z nich měla vyjít přesně se 111 korunami na den, aby se tak vžili do situace klientů s nízkými příjmy. Pro účely experimentu se vycházelo z průměrného příjmu v naší zemi pro ženy a muže, kteří žijí v typické rodině. Výdaje na domácnost, do nichž se počítaly náklady na energie, poplatky, průměrné nájemné, jízdné, výdaje na vzdělání, kulturu a další věci, vzali bankéři z Českého statistického úřadu za rok 2022. Po odečtení zbyla právě zvolená částka. Výsledek? I když měli účastníci experimentu vydržet jen týden, první z nich začali odpadávat už po dvou dnech. »Nemůžete do restaurace na jídlo, musíte vařit, a to ještě z levných surovin. Bez slevových letáků jsme se opravdu neobešli. A jejich pročítání také zabere dost času. Vlastně jsme zjistili, že nad tím, jak vyjít s tak málo penězi, musíme neustále přemýšlet. Úplně vám to zaplní mentální kapacitu,« svěřila se jedna z bankéřek, jež se experimentu účastnila. Celý týden, po který měl experiment trvat, nakonec vydrželo jen naprosté minimum účastníků. Jen škoda, že občané, pro které je tento rozpočet denní realitou, nemají možnost odstoupit z experimentu, který na nich činí Fialova vláda.

 

Za solidaritu s Palestinci bombardování

Pojďme na zahraniční události, kde opět naše média neplní roli informační, ale předkládají tendenční zprávy. Mířím tím samozřejmě k bombardování Jemenu ze strany USA a Velké Británie. Aneb když nejbohatší stát světa bombarduje ten nejchudší.

 

Ozbrojený konflikt v Gaze se rozšiřuje. Hnutí Húsíú, které kontroluje většinu území Jemenu, se rozhodlo vyjádřit solidaritu s obleženými Gazany tím, že se pokusí zastavit dodávky zboží, včetně zbraní, do Izraele. Húsiové proto začali napadat nejdříve izraelské lodě a později všechny lodě, které pluly v Rudém moři směrem do Izraele, především americké. To je první moment, který nám česká média zamlčela.

 

Abdel-Malek al-Houthi, lídr Húsíú prohlásil: »Sdělujeme všem zemím, asijským státům, Číně a dalším, včetně Evropě na Západě, celému světu: Nikdo z vás nemá problém proplouvat Rudým mořem. Jedinými našimi cíli jsou lodě napojené na Izrael.« Představitelé Húsíú dodali, že jejich »námořní blokáda v Rudém moři je reakcí na blokádu civilistů v Gaze, především na blokádu potravin a léků, které se nedostávají do Pásma… blokádu ukončíme ihned poté, co skončí válka v Gaze«.

 

Húsiové své akce ospravedlnili odkazem na Prevenci genocidy, článek 1, který stanoví, že všechny státy jsou povinny zabránit genocidě. V Rudém moři kontrolují průliv Bab al-Mandab, kterým proplouvá zhruba 15 % světových obchodních lodí. Letectvo USA a americko-

-britské námořnictvo, za podpory Austrálie, Kanady, Bahrajnu a Holandska, zaútočilo na nejméně 60 cílů v Jemenu. Během prvního bombardování jemenských měst zahynulo nejméně 5 osob. Mimochodem třetí věc, o níž naše média mlčí, je fakt, že útoky Húsiú na lodě se obešly bez obětí na lidských životech.

 

Biden porušuje ústavu USA

Americké útoky na Jemen, v nichž se osobně angažoval prezident Joe Biden, neměly ovšem povolení Kongresu, na něhož se vláda vůbec neobrátila. Stejně tak britský premiér Sunak nepožádal Dolní sněmovnu o povolení použít vojenskou sílu proti Jemenu. Nebylo proto překvapující, že člen Kongresu za Kalifornii Ro Khanna v reakci na bombardování prohlásil, že vláda USA porušila článek I Ústavy i článek 2C Zákona o válečných právech z roku 1973 (War Powers Act), jehož byl se senátorem Bernie Sandersem spoluautorem. Americká členka Kongresu Rašida Tlaibová se přidala ke kongresmanu Khannovi a dodala, že »Američané jsou již unaveni z nekonečné války«.

 

V Británii poslanci žádají premiéra Sunaka o vysvětlení, proč vydal rozkaz k útoku bez autorizace Parlamentu. Generální tajemník OSN Guterres s odvoláním na RB Rezoluci 2722, která žádá Húsíe, aby okamžitě zastavili útoky na obchodní lodě, současně zdůraznil, že »anglo-americké bombardování ohrožuje bezpečnost námořní dopravy a má i negativní dopad na ekonomickou a humanitární situaci ve světě«.

 

Francouzský prezident Macron sice odsoudil akce Husiú, ale současně se odmítl připojit k Německu, Dánsku a Holandsku, které chtějí, aby celá EU reagovala na jemenské Húsíe, kteří mají podporu Iránu. Francie, ale i Itálie a Španělsko odmítlo podepsat společné prohlášení podporující bombardování chudého Jemenu. Postoj k Húsíúm se tak stal dalším problémem, který dnes rozděluje Německo a Francii. Tyto důležité státy se neshodnou nejen na otázce, jak reagovat na Húsíe, ale ani na přístupu k  Ukrajině, kterou podle německého kancléře Scholze Francie nepodporuje dostatečně, ani na energetických podporách, obranné politice či postoji k čínským dovozům elektromobilů.

 

Přidá se EU k agresi?

Prezident Macron znovu zdůraznil potřebu evropské »strategické autonomie« a geopolitické moci nezávislé na USA. V příštích dnech se má EU rozhodnout, zda se přidá k USA a Británii a aktivně zaútočí na Húsíe.

 

Húsíové, jejichž akce zatím nepřipravily nikoho o život, prohlásili, že budou pokračovat v omezování izraelského obchodu, dokud Izrael nepřistoupí na příměří. Jemen se stal cílem amerických vojenských akcí již za čtyř amerických prezidentů – George Bushe, Baracka Obamy, Donalda Trumpa a nyní i Joe Bidena. Od roku 2015, kdy sunnitská Saúdská Arábie zahájila vojenskou intervenci proti šiítským Húsíúm, zemřelo v Jemenu, jedné z nejchudších zemí světa, kolem 400 000 lidí. Podle OSN v Jemenu zemřelo hlady více než 85 000 dětí. Koalici vedenou Saúdskou Arábií podpořila i teroristická organizace Al Kajdá a zbraně do Jemenu dodávala i Česká republika. Tolik k hodnotové zahraniční politice české vlády a k objektivitě našich novinářů.

 

 

 

 

 

 

 

 

Odkaz na aktuální video naleznete zde: https://www.youtube.com/watch?v=D7luEYMP0EQ

 

Sestřih debaty s T. Zdechovským (KDU-ČSL) na CNN Prima News: https://www.youtube.com/watch?v=Q9HOv0bTR5w

 

Politická konkurence šíří lži – nenechte se nachytat: https://www.youtube.com/watch?v=UL2KmhAhAqw

 

Rozhovor pro Parlamentní listy: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Strelba-v-Praze-Otazniky-A-Rakusan-zakazal-pochybovat-zuri-Konecna-749094

 

Nejbližší plánovaná setkání s Kateřinou Konečnou a hosty:

  • Čtvrtek 18.1. – TÁBOR – od 19:00 hod., Restaurace Univerzita (Vančurova 2904).
    Hosté: Ondřej Dostál, Petra Rédová, Jan Skalický, Daniel Sterzik.
  • Pátek 19.1. – NOVÝ JIČÍN – od 16:00 hod., pizzerie v Máj Centrum (Vančurova 2099).
    Host: Petra Rédová.
  • V lednu se dále můžete těšit na debatu v Ústí nad Labem (22.1.), Příbrami (25.1.), Karviné (29.1.), Žatci (30.1.), Kroměříži (31.1.).