Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Články publikované v Září 2023

39. týden bez obalu

Karel Kuboš

Bez obalu 39/2023

Máme tady Bez obalu s číslem 39 a já Vás u něj vítám.

 

Přehled událostí posledních dnů začneme tentokrát u Pirátů. Ti se zřejmě v posledních týdnech konečně rozhodli dostát svému jménu a obvinění ze sexuálního násilí čelí dva měsíce po bývalém poslanci a náměstku ministra vnitra Lukáši Kolaříkovi nově další z nich. Podezřelým je nyní ředitel kabinetu pro místní rozvoj, Matouš Vanča, který se asi kromě Kolaříka inspiroval také u svého kolegy Michálka a kromě sexuálního napadení se měl údajně dopouštět i šikany na pracovišti. Dle advokátky údajné poškozené, kterou měla být jedna z pracovnic ministerstva, docházelo k bossingu, kterého se dopustilo hned pět zaměstnanců. Ti měli na úřednici křičet, ať se vrátí do blázince a dlouhodobě na ni vyvíjet nátlak, aby pracovní místo opustila. Z celé kauzy zmiňme ještě to, že úřednice se stala zaměstnankyní ministerstva v době, kdy již udržovala poměr s Vančou. Údajnou šikanu mají dokládat i audionahrávky, kterými advokátka poškozené disponuje a stejně jako v případě Kolaříka již celou věc řeší policie. Tohle má být ta vize politické kultury jakožto vzoru pro naše děti, jak o ní psali Piráti před volbami ve svém programu?

 

O prachbídné politické kultuře této vlády ostatně svědčí i boj, jaký s ní musí svádět Národní rada osob se zdravotním postižením. Ta dlouhodobě požaduje zvýšení příspěvku na péči, který navzdory inflaci zůstává neměnný už od roku 2018. Předseda rady Václav Krása popsal, jak s žádostí o zvýšení tohoto příspěvku nepochodil v posledních týdnech na jednáních u ministra práce Jurečky, ani ministra financí Stanjury, s tím, že na péči pro handicapované zkrátka prostředky nejsou. Krutou realitu priorit této vlády, která zapomíná na vlastní občany, včetně těch, kteří pomoc státu potřebují nejvíce, nebo jsou na ní přímo závislí, popsal Krása těmito slovy: „Na to peníze nejsou, ale zároveň vydáváme prostředky pro cizí občany v obrovské výši, aniž vůbec rozlišujeme, a to je to důležité, zda ti lidé jsou v sociální potřebnosti. Prostě sem přijeli a okamžitě dostali dávky, aniž někdo zkoumal, jestli mají majetek a jaké mají příjmy." Ministerstvo práce a sociálních věcí přitom původně slíbilo, že bude od července letošního roku platit systém pravidelné valorizace příspěvků na péči v jednotlivých stupních příspěvků tak, jako je nastaven systém valorizace důchodů. K tomu ovšem nedošlo, protože patřičný zákon, který by zvýšení příspěvků na péči handicapovaným zajistil, stále není připravený. Národní rada osob se zdravotním postižením tak navrhla jednorázové zvýšení příspěvků o 10 %, vzhledem k loňské patnáctiprocentní inflaci. Od Jurečky a Stanjury se však handicapovaní dozvěděli, že na to nejsou peníze. Á propos ve druhém stupni příspěvků se nyní vyplácí 4400 korun, přičemž v roce 2007 to byly čtyři tisíce. Za šestnáct let se tak lidé v tomto stupni dočkali zvýšení příspěvku o 400 korun, ačkoliv náklady na péči za tuto dobu vzrostly v některých případech několikanásobně. Ministerstvo navíc v uplynulých dnech oznámilo, že příspěvek se nebude zvyšovat ani letos, ani od Nového roku, a to kvůli množství připomínek k novele zákona. Lidé v prvním stupni, kteří díky novele měli pobírat nově 2 tisíce měsíčně, tak nadále budou od státu dostávat navzdory inflaci ani ne polovinu slíbené částky, a to 880 korun. Díky nečinnosti této vlády a neochotě ministrů se situací něco dělat se tak do existenčních problémů budou čím dál častěji dostávat i handicapovaní lidé, což osobně považuju za nechutné a nepřípustné. Vyzývám tak Mariana Jurečku se Zbyňkem Stanjurou, aby mimořádně přistoupili na požadavek Národní rady a zvýšili handicapovaným příspěvky jednorázově alespoň do té doby, než dojde k novelizaci zákona. Uvědomte si, že jsou v této zemi občané, JEJÍ VLASTNÍ OBČANÉ, kteří tuto pomoc skutečně potřebují.

 

Nedělám si však bohužel iluze, že by se v dohledné době v tomto ohledu cokoliv změnilo, nakolik v poslední době přibývá svědectví o nefunkčnosti státu v oblasti vyplácení sociálních dávek či invalidních důchodů. A tak i v případech, kdy lidé ze zákona mají na příspěvky nárok, na ně často čekají marně. To všechno v situaci, kdy těmto lidem každým měsícem rostou náklady na energie, léky, jsou-li teda zrovna dostupné, stravování, šacení... Výsledkem přípravy státní správy pro 21. století v podání SPOLU je tak akorát rekordní zpoždění výplat, které si může pětikoalice připsat do knihy rekordů hned vedle rekordní inflace a rekordního počtu lidí ohroženého chudobou.

 

Na co se ale peníze najdou je nová plakátová kampaň ministerstva vnitra za 42 milionů, která bude mít za cíl zviditelnit pro občany kroky této vlády. Slyšíte dobře – vnitro tak de facto bude pětikoalici dělat v době voleb do Europarlamentu a do krajských zastupitelstev předvolební kampaň za veřejné peníze. Za 42 milionů se tak dle slov ministra Rakušana „zvýší srozumitelnost faktů“, a dále pak ministerstvo touto kampaní podle něj pouze „reaguje na poptávku“. Škoda, že podobně promptně nereagují ministerstva na poptávku ve věcech jako je zmiňované zvýšení příspěvku pro handicapované. Pak by šly státní peníze někam, kde jsou skutečně potřeba. V tisku jsem minulý týden našla trefný titulek, který zněl „Rakušan chce za 42 milionů přesvědčit národ, že se má dobře.“ Já bych byla radši, kdyby se o to vláda konečně začala snažit zodpovědnou politikou, a především rozumnou správou veřejných financí. V tom ale doposud už takřka polovinu volebního období zoufale selhává.

A podobně zoufale si v tomto ohledu vede také Česká pošta. O nákupu předražených elektrokol, na kterých však v případě plného nákladu může jet jen osoba do 60 kilogramů hmotnosti, jsem vás již v předešlých vydáních Bez obalu informovala. Celou zakázku stále ještě řeší policie kvůli předražené ceně kol, kdy v e-shopu stál kus 37 tisíc, ale Pošta kola ve výběrovém řízení, kterého se účastnila jediná firma, nakoupila za 79 tisíc za kus, tedy za více než dvojnásobek. Nyní navíc Hlídač Státu přinesl info o tom, že tato kola, celkem za 11 milionů korun, jsou už po pouhém měsíci běžného užívání v nevyhovujícím technickém stavu. A právě díky takovému hospodaření dnes lidé musí na poštu dvakrát tak daleko, jen aby tam čekali dvakrát tak dlouho. A za tohle vedení, které dostalo Českou poštu do takřka dvoumiliardové ztráty, si její generální ředitel k více než čtyřmilionovému platu vysloužil loni další milion a čtvrt na odměnách. No neberte to...

 

Posuňme se k výsledkům jednání skupiny G20, tedy nejvyspělejších ekonomik světa, které shodly na postoji k ukrajinskému konfliktu. Letošnímu summitu G20 předsedala Indie, která se chtěla prezentovat jako hlavní představitelka tzv. Globálního Jihu a stát schopný najít konsensus v současném rozpory zmítaném světě. Indickému premiéru Narendru Modimu se to podařilo a zvýraznil tak svou roli jako úspěšného světového diplomata. Již před zahájením summitu v Novém Dillí převládaly mezi účastníky velké pochyby, že bude možné najít konsensus pro postoj k ukrajinskému konfliktu, který USA a Rusko pochopitelně vnímají zcela odlišně. Summitu se účastnili nejvyšší představitelé 18 z 20 členských zemí G20. Chyběl prezident Ruska Vladimír Putin, kterého zastupoval ministr zahraničí Sergej Lavrov, a prezident Číny Si Ťin-pching, kterého zastoupil premiér Li Čchiang.

 

Nakonec s textem vyjádřili souhlas, jak západní státy vedené americkým prezidentem Bidenem, tak i Rusko. Podle Moskvy byla deklarace „vyvážená“, nicméně ukrajinské ministerstvo zahraničí ostře zkritizovalo fakt, že deklarace výslovně neodsoudila ruskou operaci. V Kyjevě dokonce deklaraci vydali s červeně dodaným odsouzením Ruska. Na rozdíl od Ukrajiny, tak zástupce indického ministerstva zahraničí nadšeně prohlásil, že je překvapivé, že se lídři shodli „navzdory všem pochybám a obavám“.

 

Deklarace využila terminologie používané OSN a podtrhla, že „všechny státy se musí vzdát použití síly k porušování územní celistvosti, suverenity a politické nezávislosti jiných států“. V dokumentu se píše, že „jsme zdůraznili lidské utrpení a další negativní dopady války na Ukrajině na globální potravinovou a energetickou bezpečnost, dodavatelské řetězce, makrofinanční stabilitu, inflaci a hospodářský růst, které komplikovaly politické prostředí pro země, zejména rozvojové a nejméně rozvinuté země“. V závěrečném prohlášení se lídři G20 vyslovili i proti použití jaderných zbraní, což prosazovala především Indie, jako jaderná mocnost, která použití taktických jaderných zbraní ve válce popsala jako „nepřijatelné“.  Lídři vyzvali k dodržování mezinárodního práva a k dosažení „spravedlivého a dlouhodobě udržitelného míru na Ukrajině“.

 

Lídři G20 rovněž vyzvali k obnovení dohody o obilí, aby byly „zajištěny nerušené dodávky obilí, potravin a hnojiv z Ruské federace a Ukrajiny“. Summit také přijal jako člena G20 Africkou unii, která se stala po EU druhým kolektivním členem uskupení.

Indii se podařilo neohrozit její dobré tradiční vztahy s Ruskem, které jí dodává mj. významné zbraně, ale současně si udržet nově nalezené přátelství s Ukrajinou, dokonce i posílit vztahy s USA. I mluvčí jihoafrického prezidenta zdůraznil, že se Indii podařilo najít 100% konsensus napříč celou GDvacítkou, což se nepodařilo na dřívějších summitech.

 

Indie se tak pasovala i do role možného dalšího zprostředkovatele míru mezi Ruskem a Ukrajinou. Svou iniciativu chce koordinovat s Brazilií, Indonésií a skupinou afrických států. Indie si je vědoma stálého napětí na hranicích s jejím čínským rivalem, který se také snaží zprostředkovat mírové jednání. I proto Indie doufá, že Rusko zůstane dostatečně silné na to, aby pomohlo ubránit asijskou multipolaritu před čínskou hegemonií. Ale souhlasí s tím, že by Čína mohla účinně pomoci po válce zrekonstruovat zničenou Ukrajinu. Indie nabízí zprostředkovat jednání mezi zástupci Ruska, Ukrajiny, USA a Evropy a odkazuje na úspěšné sjednání prvního přímého jednání mezi ministrem Lavrovem a ministrem zahraničí USA Antony Blinkenem letos v březnu v Novém Dillí. Indie poukazuje i na fakt, že byla schopna jednat i se státy, s nimiž dokonce ve stejnou dobu válčila, například s Čínou a Pakistánem. Dnes Indie podporuje úsilí Číny, Brazílie a OSN dosáhnout příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, a umožnit tak diplomatická jednání o míru. Což je to nejdůležitější…

 

 

 

Odkaz na aktuální video naleznete zde: https://www.youtube.com/watch?v=AyL0ys-wl-c

 

Sestřih duelu s M. Peksou (piráti) na CNN Prima News: https://www.youtube.com/watch?v=tGi_FWj8tsQ

 

 

38. týden bez obalu

Karel Kuboš

 

Bez obalu 38/2023

»K tak dlouhodobému období ztráty kupní síly výdělků v historii České republiky dosud nedošlo,« uvedl v minulém týdnu hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Navzdory tomu, že průměrná mzda nominálně roste, kvůli inflaci její reálná hodnota klesla ve druhém čtvrtletí tohoto roku o další tři procenta. Aktuálně je tak kupní síla Čechů na úrovni před pěti lety. Už v roce 2022 přitom byla 21 % pod evropským průměrem, od té doby navíc její propad stále pokračuje, což znamená, že propast mezi vyspělými evropskými státy a Českou republikou se prohlubuje. Namísto toho, abychom se silným ekonomikám v kupní síle přibližovali, nůžky se stále rozevírají. A s rychlostí Fialovy pětidemolice na západní mzdy nedosáhneme nikdy. Znovu opakuji NIKDY. Západu, kam nás koalice SPOLU chtěla dostat, se v rámci mezd vzdalujeme. Nutné je také podotknout, že na průměrnou mzdu u nás dvě třetiny zaměstnanců vůbec nedosáhnou a jejich kupní síla je tak od evropského průměru ještě více vzdálená. A velké rozdíly panují také mezi regiony, přičemž nejvíc inflace dopadá na sociálně vyloučené lokality. »Pracujeme s rodinami, které jsou nejen nízkopříjmové, ale řekla bych, že i přímo chudé. A hlásí se nám lidé, kteří ještě před rokem či dvěma situaci zvládali, ale nyní se postupně propadají do skupiny s nárokem na sociální dávky,« uvedla sociální pracovnice Radka Hamáčková.

 

A se špatnými zprávami ještě nekončíme: Pokles reálné mzdy se navíc podle ekonomů očekává i ve zbytku tohoto roku, a dá se tak čekat, že čím dál víc domácností bude upadat do existenčních problémů. Nová čísla Českého statistického úřadu pak tento negativní fenomén pomáhají pochopit. Zatímco mezi roky 2020 a 2021 činil nárůst výdajů domácnosti na energie 3,5 %, mezi roky 2021 a 2022 kvůli nezvládnutým, nebo spíše neexistujícím efektivním vládním opatřením vzrostly meziročně náklady na energie o 15,5 %. Podobně je to i s pohonnými hmotami, kde na šestiprocentní nárůst cen mezi roky 2020 a 2021 navázal loňský nárůst o 33,5 %. Realitou poslední doby je tak nejzásadnější propad reálné mzdy v naší samostatné historii, ale i největší propad životní úrovně ze všech zemí EU. Zatímco reálné platy po odečtení inflace loni v EU průměrně stouply o 5 %, v naší zemi naopak o 3,1 % poklesly. A to vše za situace, kdy se v blízké budoucnosti do těchto čísel ještě promítne Stanjurův asociální úsporný balíček, který z kapes obyvatel vytáhne dalších víc než 120 mld. korun.

 

Chudá čtvrtina domácností!

Podle sociologa Daniela Prokopa chudoba v České republice doléhá již na celou čtvrtinu domácností. A právě těmto lidem, pro které je každý další, byť jen drobný výdaj další překážkou k tomu, jak každý měsíc vyjít, hází Fialova vláda další klacek pod nohy. Chystá totiž zvýšení koncesionářských poplatků a rozšíření okruhu poplatníků. Poplatek by nově měli platit nejen ti, kteří mají televizi, ale i lidé s mobilním telefonem. To vše v době, kdy podle STEMu důvěra v Českou televizi výrazně klesá, zatímco ředitelům se zde každoročně vyplácejí milionové odměny nebo milionové odstupné, jako nedávno v případě 2,4 milionu pro odcházejícího Petra Dvořáka. Co si o navrhovaném zvýšení koncesionářských poplatků myslí lidé, je patrné z výsledků anket na dvou internetových denících Novinky.cz a iDnes.cz, na kterých hlasovalo dohromady přes 50 tisíc lidí. A nutno podotknout, že tyto výsledky nevycházejí čistě jen z toho, že další věc zdražuje. Z rozhovorů s lidmi vím, že tyto výsledky odrážejí především nespokojenost velké většiny z vás s veřejnoprávním vysíláním, kde jsou zcela běžnými praktikami tendenční vedení rozhovorů nebo nedostatečný prostor pro opoziční politiky a jejich názory. KSČM přitom v minulém období změnu koncesionářských poplatků navrhovala. Chtěli jsme, aby ti, kteří veřejnoprávní média nevyužívají, nebyli nuceni tyto poplatky hradit. Každý má přece možnost volby, jaká media chce sledovat, a měl by tak mít i možnost volby v tom, jaké medium chce podporovat finančně. Proti našemu návrhu se však tenkrát postavila celá současná vláda, ale i většina poslanců za hnutí ANO. Od ANO nás tak zřejmě čeká další sněmovní boj za lidi takzvaně »na oko«, když ale před třemi lety byla možnost zavést smysluplnou systémovou změnu zákona, KSČM bohužel spojence nenašla.

 

Nejchudší to zamáznou

Nejsmutnější na tom všem pak je, že když jde o to, přenést finanční odpovědnost za budoucnost naší země na ty nejchudší, neváhá vláda ani vteřinu. Když jde ale o vlastní výdaje, rozhazování najednou není problém a člověk při sledování zpráv vůbec nemá pocit, že sleduje počínání vlády, jejíž občané chudnou nejvíc z celé Evropy. Jak jinak si vysvětlit, že ministerstvo obrany si pod vedením Jany Černochové bude nové prostory u Libeňského mostu pronajímat za 66 milionů ročně, ačkoliv zde doposud sídlící Národní kontrolní úřad platit 18 milionů? Vysvětlení z ministerstva obrany? »Oslovili jsme realitní kanceláře a nabídky pak byly posouzeny z hlediska ekonomického dopadu a potřeb ministerstva obrany.« Tak pokud na ministerstvech pod vedením ODS posuzují ekonomické dopady stylem »40 milionů ročně sem, 40 milionů ročně tam«, tak už asi chápu, proč je naše země pod jejím vedením v takovém stavu, v jakém se nyní nachází. Jo a komu že to vlastně bude stát platit těch nevysvětlitelných 40 milionů ročně navíc? Budova patří skupině CPI Property Group miliardáře Radovana Vítka, který je po smrti Petra Kellnera považován za nejbohatšího Čecha. V souvislosti s ODS opět nic nového – když je možnost ulít 40 milionů ze státního rozpočtu ve prospěch miliardářů, nikdo se nad tím nepozastaví. Však ti nejchudší vzniklou díru v rozpočtu nějak zamáznou. Ostatně jako vždycky, když je pravice při vládě. A tak, zatímco se lidé v České republice pomalu připravují na dopady úsporného balíčku na jejich peněženky, Vítek, resp. jeho firma, se za osm let pronájmu může těšit na půl miliardy ze státního rozpočtu. Vskutku ukázkový příklad toho, jak nemorální a nechutný je český kapitalismus v praxi. Bohužel ale nikoliv jediný. A co dělá vláda? Opět jen nemohoucně přihlíží tomu, jak zde dochází k likvidaci drobných podnikatelů na úkor nadnárodních řetězců. ODS tak již dávno není stranou drobných podnikatelů, ale stranou nadnárodních korporací, miliardářů a jejich zájmů. Vládnutí celé pětikoalice je pro to nejlepším důkazem.

 

Ukrajina nechce dohodu o obilí?

Pojďme se po čase podívat na Ukrajinu, která sabotuje obnovení dohody o obilí. Prezidenti Ruska a Turecka Putin a Erdogan se před několika dny sešli v ruském Soči poprvé od roku 2022, aby se pokusili dohodnout obnovení dohody o exportu obilí přes Černé moře. Loňskou dohodu domluvili s Ruskem prezident Turecka Erdogan a generální tajemník OSN Guterres.  Rusko tuto dohodu vypovědělo letos v červenci, protože, podle prezidenta Putina, Západ sabotoval vývoz ruského obilí a hnojiva uvalením restrikcí na platby, logistiku i pojištění ruského vývozu. Vladimir Putin si postěžoval, že Západ Rusko »podvedl«, protože 70 % exportovaného obilí získaly bohaté státy, včetně Evropy, a ne chudé africké státy, pro které bylo obilí určeno.

 

Turecko i OSN připravily nový balíček svých návrhů na obnovení dohody a způsob, jak vyjít vstříc ruským oprávněným požadavkům. OSN podepsala s Ruskem zvláštní Memorandum popisující podmínky, které by zajistily vývoz ruských potravin i hnojiv. Po skončení vzájemných rozhovorů vyjádřil turecký prezident Erdogan své přesvědčení, že dohodu o vývozu obilí bude možné brzo obnovit.Bohužel všechny snahy o její obnovení Ukrajina torpedovala. Ukrajinský ministr zahraničí Kuleba prohlásil, že Ukrajina ani pod tlakem Turecka a OSN nezmění svůj postoj a bude i nadále trvat na dodržování nejpřísnějších sankcí proti Rusku.

 

Jeden z hlavních ruských požadavků je umožnit Ruské zemědělské bance obnovit spojení s mezinárodním platebním systémem SWIFT, které v červnu 2022 zrušila Evropská unie jako součást protiruských sankcí. To ukrajinský ministr Kuleba odmítl. Prezident Erdogan reagoval výzvou Ukrajině, aby k Rusku zaujala »měkčí« postoj a umožnila tak, aby se obilí dostalo do Afriky spíše než do Evropy. Novinářům sdělil, že »Ukrajina musí změnit svůj postoj a umožnit společné kroky s Ruskou federací«. Podobně se vyjádřil i generální tajemník OSN Antonio Guterres. Faktem zůstává, že problémem je nekompromisní postoj Ukrajiny, a to navzdory tvrzení českých mainstreamových médií, že za kolaps dohody může Rusko.

 

V době, kdy Ukrajina bude i nadále sabotovat obnovení obilní dohody, prezident Putin sdělil, že Rusko plánuje poskytnout Turecku jeden milion tun ruského obilí za snížené ceny, které by mohlo být zpracováno tureckými firmami a pak zasláno státům, které je nejvíce potřebují.

 

 

 

Odkaz na aktuální video naleznete zde: https://www.youtube.com/watch?v=zAzNyAJ5Bfg

 

Vystoupení v Evropském parlamentu k (americké?) základně v Mošnově: https://www.youtube.com/watch?v=DlLRdmkd7QA

 

Sestřih velké debaty europoslanců na CNN Prima News: https://www.youtube.com/watch?v=oZXxTr8uAu8

 

Komentář pro ČT24 k projevu předsedkyně Evropské komise ke stavu EU: https://www.youtube.com/watch?v=QI8VKQhVfvU

 

Komentář pro ČT24 ke schválení nové směrnice o spotřebitelských úvěrech: https://www.youtube.com/watch?v=FiTpzKqh3MQ

 

 

 

Dovoluji si Vás zároveň pozvat:

  • Na debatu ve čtvrtek, ale 21. září v Hradci Králové, v Restauraci u Švagerků na ul. Všehrdova 194 od 15:00 hodin.

 

Těším se na setkání s Vámi!

Kateřina Konečná

 

 

37 týden bez obalu

Karel Kuboš

Bez obalu 37/2023 SPECIÁL
Prosadila jsem evropskou směrnici, která chrání před divokými úvěry

 

Dobrý den u dnešního Bez obalu – po čase opět s přídomkem SPECIÁL! Dnes bych se vám totiž chtěla svěřit s něčím, co považuji za jeden z největších úspěchů mého působení jako europoslankyně v Evropském parlamentu. Někteří z vás si možná ještě pamatují, že jsem se zhruba před dvěma lety stala hlavní zpravodajkou celého Evropského parlamentu k nové směrnici o spotřebitelských úvěrech. Funkce hlavní zpravodajky v legislativním procesu EU je v mnoha ohledech srovnatelná odpovědností a pravomocemi s rolí ministra národní vlády. Jednáte s politiky na té nejvyšší úrovni, s komisaři, šéfy vládnoucích politických frakcí i se zástupci všech členských států EU a za celý návrh nesete odpovědnost. K vašemu stolu chodí ředitelé bank, pojišťoven a velkých technologických společností. Snažíte se jim prodat svoji vizi toho, jak by onen »zákon« – tedy v tomto případě směrnice – měl ve finále vypadat a zároveň se v něm snažíte uchovat kousek sebe a svých politických názorů na věc.

 

Stovky hodin práce

Má cesta s tímto dokumentem končí tento týden (12. 9.) závěrečným slavnostním hlasováním pléna Evropského parlamentu. Jednalo se o dlouhou a náročnou cestu, která zabrala mně i mému týmu stovky hodin práce a vyjednávání. Nebudu lhát, na jejich konci stojí výsledek, který rozhodně není dokonalý – ne všechno se mi povedlo prosadit, ale je takový, že si za ním mohu hrdě stát. Chtěla bych tak zde před vámi složit účty.

 

Problematika zadlužování je dnes velice aktuální a podle současných výsledků naší ekonomiky se zdá, že se neblýská na lepší časy. Problémů s dluhy jedinců i domácností bude v následujících měsících a letech dále přibývat. Je tak povinností všech politiků zajistit, aby se u nás zase nerozjelo dluhové a exekuční eldorádo, které jsme zde viděli v předchozí dekádě a půl. Na rozdíl od našich pravicových a vládních politiků, kteří se v lepším případě snaží problémem promlčet, zde dnes stojím s výsledkem, který – jak doufám – ochrání v nadcházejících krizových časech ty nejzranitelnější. V rámci své koncepce a vyjednávání jsem se řídila dvěma základními principy:

Za prvé: Půjčka by nikdy neměla znamenat upadnutí do otroctví věčných dluhů a jejich splácení.

Za druhé: Co se tváří jako úvěr, smrdí jako úvěr a vypadá jako úvěr, by mělo být také jako úvěr regulováno.

 

Pojďme se tedy podívat na to, co se ve výsledku povedlo a co nepovedlo!

 

Za největší úspěch své vize považuji to, že se mi poprvé (v historii) podařilo do právních předpisů EU prosadit tzv. »právo být zapomenut«. Léta se na všemožných pacientských fórech mluvilo o tom, jakou diskriminaci pacienti, kteří se vyléčili z rakoviny, denně zažívají na trhu s úvěry. Jak jim banky nechtějí půjčovat nebo je pojišťovat, protože měli kdysi před lety rakovinu. Když jsem směrnici o spotřebitelském úvěru dostala na starosti, řekla jsem si, že čas doporučení a mluvení již pominul a je potřeba pomoci těmto lidem zákonem. Tak jsem sama napsala návrh opatření, které je má chránit, protože původní návrh směrnice jej vůbec neobsahoval. Zpočátku jsem vůbec nevěřila, že se mi nakonec podaří tuto věc udržet při životě v jednáních po celé dva roky. Na každém kroku jsem slyšela – zejména od pojišťoven, proč to nejde. Nicméně nakonec jsem uspěla a toto právo prosadila.

 

Napříště budou ti, kteří se vyléčili z rakoviny a budou žádat o úvěr, pro který je vyžadováno pojištění, chráněni právě oním »právem být zapomenut«, které jim bude garantovat, že po uběhnutí určité doby od skončení jejich léčby se banka nebo pojišťovna nebude moci na tuto léčbu zeptat a ani použít rakovinu jako důvod ke zhoršení podmínek pojištění úvěru. Co se u této věci nepovedlo? Původně jsem prosazovala toto právo pro všechna závažnější onemocnění, nejenom rakovinu, nicméně členské státy EU a moji kolegové z EP se shodli pouze na rakovině. Každopádně dveře se otevřely. Jednou zakotvené právo se postupně nevyhnutelně propíše všude. V následujících letech tak doufám, že díky mé práci uvidíme toto právo i u hypoték, které mají vlastní zákonnou úpravu, a v případě dalších onemocnění.

 

Ne matoucí reklamě

A co se dále povedlo. Regulace a zákaz reklamy na spotřebitelské úvěry a podobné produkty. To, o čem léta mluví různí čeští politici, se povedlo komunistické europoslankyni. Podobně jako reklama na krabičkách cigaret by nově reklama na úvěry měla vždy obsahovat jasné a výrazné upozornění (velkým písmem či slovem), že půjčování peněz stojí peníze. Zároveň se mi podařilo některé nebezpečné druhy reklam přímo zakázat. Napříště budou zakázány typy reklam, které povzbuzují spotřebitele k půjčce s cílem zlepšit finanční situaci, či reklamy, které implikují, že úvěr vede ke zvýšení finančních zdrojů, představuje náhradu za úspory nebo může zvýšit životní úroveň spotřebitele. Mířila jsem tím především na reklamy, kde vystupuje úspěšný manažer někde na dovolené a reklama podprahově tvrdí, že za jeho úspěch mohou půjčky, či na reklamu před Vánocemi na půjčení si na dárky apod.

Co se nepovedlo. Původně jsem chtěla zakázat veškerou reklamu na úvěry zejména v TV. To se ukázalo v převážně pravicovém europarlamentu jako neprůchozí.

 

Šance pro klienty

Povedlo se rovněž zakotvení tzv. procesu shovívavosti věřitele. Je-li dlužník v prodlení s dluhem, tak nově bude mít věřitel zákonnou povinnost s ním jednat v tzv. procesu shovívavosti ještě předtím, než začne dluh jakkoliv vymáhat. Věřitel bude muset dlužníka kontaktovat a sám mu nabídnout některou z možností, jako je posunutí splatnosti dluhu, změnu výše splátek, snížení úroku, odložení splátek apod. Teprve pokud toto nepomůže, bude moci dluh vymáhat soudně a exekučně.

 

Podařilo se také zařadit do regulací schémata »kup teď, zaplať později«, neboli odložené splácení. Všichni to dnes již známe, když kupujeme něco ve velkém internetovém obchodě. Při placení objednávky nám kromě klasické úhrady systém nabídne také platbu za pomoci tzv. schématu kup teď, zaplať později. Mluvím o produktech, které nabízí u nás např. společnost Klarna nebo v zahraničí Amazon apod. Ve své podstatě se jedná o úvěr, ač to tak na první pohled nevypadá, ani se to tak netváří. Dosud tento finanční produkt nebyl nijak regulován, pohyboval se v šedé zóně a člověk se při jeho častém používání mohl jednoduše předlužit. Výsledná dohoda o směrnici podřazuje tyto produkty pod regulaci normálních spotřebitelských úvěrů, a navíc zavádí speciální režim pro tzv. Big Tech (společnosti jako Facebook, Apple, Google atd), který jim nedává možnost se z této regulace vyvázat. Vzhledem k tomu, že se tyto společnosti dlouhodobě snaží vstoupit na úvěrový trh a mají obrovskou schopnost přimět spotřebitele k impulzivnímu nákupu, jedná se o obrovský úspěch můj a samozřejmě i celého mého týmu.

 

Je dobře, že se celkově nová směrnice vztahuje na řadu dosud neregulovaných finančních produktů (jako např. různé mikropůjčky nebo kreditní karty) podle principu, který jsem již zmínila, tedy – co smrdí a vypadá jako úvěr, má být jako úvěr regulováno.

Plusem pro spotřebitele jednoznačně je možnost splatit spotřebitelských úvěr před skončením smlouvy. Nově bude mít spotřebitel možnost splatit úvěr předem za zlepšených podmínek, tzn. bez zásadních penalizací. Tyto podmínky bude mít předem jasně napsané ve smlouvě o úvěru, kterou bude podepisovat, takže mu budou předem známy.

 

Nebankovní poskytovatelé úvěrů a jejich zprostředkovatelé budou nově podléhat příjímacímu řízení a registraci a dohledu ze strany vnitrostátních orgánů, což je rovněž krok správným směrem.

 

Několik negativ

 

Bohužel se mi do finálního textu nepodařilo prosadit regulaci tzv. crowdfundingu, u nás známého sloganem jedné společnosti: Lidé lidem. Jedná se o produkt, kde lidé jako věřitelé na jedné straně půjčují peníze skrze nějakou platformu či aplikaci jiným lidem - dlužníkům. V původním návrhu Komise tato regulace byla, ale Komise ji tak špatně připravila, že jsme se dohodli, že je potřeba návrh přepracovat. Směrnice tedy alespoň stanovuje Komisi lhůtu, kdy má s novým návrhem, který by postihnul tento crowdfunding, přijít.

 

Za největší neúspěch jednání považuji, že se mi nepodařilo prosadit povinnost pro členské státy EU stanovit maximální výši úroku pro spotřebitelské úvěry nebo alternativně maximální cenu úvěru, kterou je dlužník povinen za úvěr zaplatit. Z mého pohledu by se jednalo o hlavní nástroj, který by zabránil tomu, aby nedocházelo k situacím, kdy si dlužník půjčí 1000,- Kč a zaplatí na úrocích, poplatcích a dalších nákladech klidně 100 000,- Kč. Jak se koneckonců u nás děje nejméně posledních 20 let. Bohužel, kapitál si to skrze zástupce členských států pohlídal, když tyto od začátku jednání se mnou takový strop tvrdě odmítaly.

 

Na závěr bych snad dodala, že o výsledku nejlépe svědčí asi to, že se za něj postavili a podpořili ho dvě z největších evropských organizací na ochranu spotřebitelů BEUC a Finance Watch. Členské státy EU, včetně ČR, budou mít teď dva roky na to, aby změnily své zákony o spotřebitelském úvěru a tyto změny uvedly v život. Já již budu osud svého, nebojím se říct »dítěte«, bedlivě sledovat. Snad naši politici nebudou otálet a ve světle současné krize tato pravidla co nejdříve přijmou a nebudou je nijak ohýbat. Co se týče ČR, jsem dost skeptická, nicméně ze své pozice udělám maximum, aby se z mého řešení nestal paskvil.

 

 

 

 

 

 

 

V příloze posílám Bez obalu 37/2023 SPECIÁL. Odkaz na aktuální video naleznete zde: https://www.youtube.com/watch?v=E64AXfgU1SA

 

 

Projev na setkání s občany v Sekeřicích: https://www.youtube.com/watch?v=yHsa7Ipeba8

 

Projev na demonstraci v Domažlicích: https://www.youtube.com/watch?v=vGGWByZg8fQ

 

Dovoluji si Vás zároveň pozvat:

  • ve čtvrtek 14. září na besedu s občany – Holubov (okr. Český Krumlov) od 18:30 hod. v kulturním sále
  • Druhá debata bude rovněž ve čtvrtek, ale 21. září v Hradci Králové, v Restauraci u Švagerků na ul. Všehrdova 194 od 15:00 hodin.

 

Mne i další představitele KSČM najdete rovněž na demonstraci v sobotu 16. září v Praze. Budeme i s petičními stánky na rohu Opletalovy ulice a Václavského náměstí, tak se neváhejte k nám připojit.

 

36.týden bez obalu

Karel Kuboš

Bez obalu 36/2023

Dobrý den u 36. Bez obalu v letošním roce. Prázdniny skončily a děti se po dvou měsících vrátily do škol. Chtěla bych jim i jejich rodičům popřát, aby školní rok 2023/2024 byl pro ně po všech stranách úspěšný. A nyní už k událostem na naší politické scéně.

 

Fialova asociální vláda udělala škrty, kde mohla, nyní si ale uvědomuje, že pouze škrty k nastartování ekonomiky nepovedou. Co do výkonu ekonomiky si Česko od začátku koronavirové pandemie v roce 2020 vede ze všech států Evropské Unie vůbec nejhůř.  Zatímco ekonomika takového Chorvatska od roku 2020 do konce loňského roku vyrostla o víc než 10 procent, česká ekonomika za poslední tři roky o jeden procentní bod spadla. Spolu se Španělskem jsme tak jediní, kdo nedokázal ekonomiku dostat alespoň na úroveň doby před koronavirem. Výkon české ekonomiky aktuálně dobře demonstrují ceny energií, kde v meziročním srovnání lidé v České republice v červnu zaplatili zase o 15 % více než loni, ve srovnání s cenami z před dvěma lety se však jedná až o šedesátiprocentní nárůst. „Ztráta kupní síly dosáhla 63 299 korun na průměrnou českou domácnost. Největší absolutní ztrátě čelili vlastníci domů, u nich jde o 92 105 korun. Průměrná domácnost ztratila za dvouleté období 5,6 procent svých čistých příjmů,“ uvedl v minulém týdnu ministr Jurečka. Tohle už Petr Fiala na předchozí vládu zkrátka hodit nemůže. Když lidé nemají peníze a hlavní agendou vlády je, jak je o další připravit, může se s experty radit klidně od rána do večera, ale ke kýženému výsledku to nepovede. A také že navzdory povolání expertů není výhled zrovna optimistický. I letos se totiž očekává propad hrubého domácího produktu o 0,2 procenta. Vláda se nyní s pomocí ekonomů bude snažit o krátkodobé zvrácení tohoto trendu, největší výpovědní hodnotu o tom, kam s Fialovou vládou směřujeme, má však předběžný návrh státního rozpočtu na příští rok. Vláda odmítá investovat do vzdělávání, a právě oblast školství se bude muset příští rok vypořádávat s největšími škrty ze všech sektorů. Na vědu a výzkum pak v příštím roce půjde 0,46 % z HDP. Asi vás už ani nepřekvapí, že i tohle je nejméně ze všech zemí Evropské unie. Od vlády se tak jedná o jednoznačný signál, že do budoucna chce mít z České republiky levnou montovnu sloužící ekonomickým mocnostem, nikoliv zemi vzdělaných, sebevědomých lidí, kde se daří výzkumu, start-upům a obecně oblastem, které mohou mít na vývoj naší ekonomiky dlouhodobě pozitivní dopad. Právě předběžný návrh rozpočtu mě jen utvrzuje v tom, že vláda navzdory svému programovému prohlášení mnohdy činí naprostý opak, za současné situace jde pouze na ruku zbrojařské lobby a zcela jí chybí jasný plán a vize toho, jak z České republiky znovu udělat sebevědomou, hrdou, konkurenceschopnou zemi v srdci Evropy. Fialova vláda by měla odstoupit dříve, než stihne svou politikou zkomplikovat budoucnost dalším generacím ještě více než doposud.

 

Není to ale pouze nemohoucnost v nastartování české ekonomiky, proč KSČM dlouhodobě volá po pádu vlády pětikoalice. Jsou to i personální skandály, oportunismus a politické trafiky, jež si mezi sebou rozdělují sympatizanti, v některých případech dokonce rodinní příslušníci zástupců vládních stran. A ačkoliv přesně proti těmto praktikám kdysi Piráti bojovali, nebo alespoň tento boj proklamovali, teplá místečka v tomto případě opět udělala divy a původní ideály jsou ty tam. O kauze životního partnera náměstkyně pražského primátora Jany Komrskové, který shodou okolností vyhrál výběrové řízení na pozici jejího poradce, jsem vás v předchozích vydáních Bez obalu již informovala. Po kritice z řad vedení strany se Beneš tohoto místa vzdal, nyní se ale ukazuje, že se pro něj místo přeci jen našlo. A to hned o kancelář vedle! Nově totiž bude radit na magistrátu pirátskému radnímu pro majetek, legislativu a transparentnost Adamu Zábranskému. Beneš, světe div se, znovu vyhrál výběrové řízení a dokázal tak, že je skutečným expertem na cokoliv, na co je zrovna třeba. Alespoň některé příběhy v rámci pětikoalice tak mají happyend!

 

Bez povšimnutí by z událostí minulého týdne neměla zůstat také policejní razie v IKEM a v domě bývalého ředitele Stiborka. V obou objektech policie v uplynulém týdnu zabavovala dokumenty související s byznysem nedávno odstoupivšího ředitele Michala Stiborka, který si jako vedlejšák rozjel byznys s půjčováním peněz na tak vysoké úroky, až soud musel pravomocně rozhodnout, že šlo o nemravně vysoké částky. Díky těmto půjčkám od Stiborka skončila řada lidí v exekucích a bez bytů, nyní navíc kvůli jeho aktivitám v IKEMu zasahovaly hned tři desítky policistů. Kvůli nesouhlasu se Stiborkovými aktivitami navíc někteří jeho kolegové včetně předního kardiochirurga Jana Pirka zřejmě čelili v nedávné minulosti nátlaku a praktikám, které označovali za mafiánské. Nic z toho však ještě před čtrnácti dny nebylo pro ministra zdravotnictví Válka dostatečnou červenou vlajkou a Stiborek se těšil jeho podpoře. (obr6) Tolik asi k personální politice této vlády.

Ve druhé části, která je vždy věnována zahraničním událostem, se podíváme na aktuální vojenské převraty v Africe.

Před několika dny proběhl v africkém Gabonu vojenský převrat, který je již osmým převratem od roku 2020. U téměř všech států, v nichž aktuálně probíhají politické převraty, se jedná o bývalé francouzské kolonie, kde si Francie zajistila velký ekonomický a politický vliv i řadu let po vyhlášení nezávislosti. Zatím nebyl prokázán nějaký přímý vliv zahraniční velmoci, i když Ruská federace využívá nadšení místního obyvatelstva ze ztráty francouzského vlivu. V Nigeru, kde proběhl podobný vojenský převrat před měsícem, se objevily v ulicích ruské vlajky i nápisy «At žije Putin!», ale politiku nového vedení státu to neovlivnilo.

Ve většině těchto států v oblasti Sahelu byly zvolené vlády ohrožovány islamistickým povstáním, a vlády se ukázaly neschopné ochránit civilisty, což vytvořilo vhodnou půdu pro vojenský převrat. Gabon představuje v tomto aspektu jistou výjimku. Prezident Ali Bongo byl potřetí zvolen prezidentem poté, co v kontroverzních volbách získal 64 % hlasů. Ihned poté byl zatčen a ocitl se v domácím vězení. Vojenská junta tak ukončila 55 let vlády jedné rodiny. Otec Aliho Bongo, Omar Bongo, vládl 42 let v čele jeho Gabonské demokratické strany. Pád jeho autoritativní rodinné dynastie oslavovali lidé v ulicích. Nově ustanovený prezident generál Brice Nguema, šéf republikánské gardy, a vzdálený příbuzný svrženého prezidenta Aliho Bongo, oznámil vytvoření Výboru pro institucionální transformaci a obnovu, zrušení výsledků voleb a rozpuštění všech státních institucí. Ruská agentura TASS připomněla, že generál Nguema je bohatý podnikatel, který má blízký vztah ke Spojeným státům, kde vlastní řadu velkých nemovitostí. A tak zatímco většina západoevropských politiků odsoudila vojenský převrat, který i díky Francii oslabí evropský vliv v Africe, představitelé USA byli značně zdrženlivější.

Zatčený prezident Ali Bongo, který v Gabonu vládl od roku 1967 po smrti svého otce, vyzval své zahraniční přátele, aby «zvedli co největší povyk». Pozorovatelé si všimli, že hovořil anglicky, i když je v zemi oficiálním jazykem francouzština, a vysvětlují si to tím, že podporu očekává od zemí Commonwealthu. Gabon je jediným členem Commonwealthu, který není bývalou britskou kolonií.

Gabon je také významným producentem ropy, kterou po převratu přestal dodávat Francii, což ovlivní francouzský energetický průmysl. Francii však ještě více poškodí zrušení vývozu uranu z Nigeru, který je sedmým největším vývozcem uranu na světě. Francouzský prezident Emmanuel Macron sice prohlásil, že „Francie je neutrální partner Gabonu“, ale prakticky byly bilaterální dohody s Gabonem (a i s Nigerem) pro Francii neobyčejně výhodné. Mimochodem v Nigeru, který je pro Francii ještě důležitější než Gabon, tisíce lidí v ulicích žádají odchod francouzských vojenských jednotek.

Čína si v celém regionu udržuje velmi významný vliv, zvláště díky velkorysým investicím, a o vliv úspěšně soutěží s USA.

Český velvyslanec v Jihoafrické republice Tomáš Uličný vyzval českou vládu, aby využila dobré pověsti Česka v Africe, a pomohla Evropě najít ztracený vliv na tomto kontinentě. Uličný mj. předpovídá, že k dalšímu převratu dojde v Kamerunu, kde je prezident Paul Biya u moci desítky let a je mu 90 let. Je ovšem značně nepravděpodobné, že bude Fialova vláda schopna navázat na reputaci a zkušenosti Československa z doby socialistické spolupráce s Afrikou. Spíše budeme i nadále ztrácet vliv spolu s celou Evropskou unií.

 

 

 

 

Odkaz na aktuální video naleznete zde: https://www.youtube.com/watch?v=cNi4v46WWJg

 

Komentář k totální neschopnosti ministra zdravotnictví Válka zajistit dostatek léků: https://www.youtube.com/watch?v=it-Pdkhnegs

 

Dovoluji si Vás zároveň pozvat:

  • ve středu 6. září na demonstraci proti vládě – Domažlice, nám. Míru od 15:00 hod.
  • ve středu 6. září na besedu s občany – Horšovský Týn, městské kulturní zařízení od 17:00 hod.
  • v sobotu 9. září na setkání občanů v Sekeřicích (okr. Jičín) – od 11:00 hod. v areálu U Lesa
  • ve čtvrtek 14. září na besedu s občany – Holubov (okr. Český Krumlov) od 18:30 hod. v kulturním sále