Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Články publikované v Červenec 2023

29. týden bez obalu

Karel Kuboš

 

Bez obalu 29/2023

Kromě těch nahoře jsou na tom všichni hůř a hůř

Zdravím Vás u čtení dalšího dílu seriálu Bez obalu, a opět bych ty z Vás, kteří nemáte odběr na YouTube a sledování na Facebooku chtěla poprosit, abyste tak učinili.

A teď už ke zprávám.

 

Začneme dnes u informací z ekonomiky. Podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM polovina dotazovaných lidí uvedla, že se má hůře než před rokem. Stejně tak má polovina lidí problém vyjít se svými příjmy. Finanční problémy přitom nejčastěji uvádí lidé v produktivním věku, od 30 do 59 let. Problém se však zdaleka netýká jen lidí s nejnižšími příjmy. Podíl těch, kteří mají se svými příjmy problém vyjít, se zdvojnásobil také ve skupině odborných a vedoucích pracovníků. V této kategorii finanční tíseň deklarovalo 39 % respondentů, zatímco v květnu 2021 to bylo pouhých 19 %. S výjimkou těch úplně nahoře chudne v posledních letech téměř celá společnost.

 

Pojďme tyto znepokojující zprávy ale ještě zasadit do širšího kontextu. Na jedné straně společnost chudne, stát se rekordním tempem zadlužuje a na straně druhé úzká skupina nejbohatších násobí svůj majetek. Ekonom Lukáš Kovanda si všímá, že zatímco za minulé vlády státní dluh rostl tempem přibližně 100 miliard za pololetí, od doby nástupu Fialova kabinetu vyrostl již o 600 miliard a roste tak dvojnásobným tempem dvou set miliard za každý půlrok. Vláda Petra Fialy se přitom nemusela během svého působení potýkat s tak citelným propadem ekonomiky, jaký v letech 2020 a 2021 způsobil covid. Přesto se reálná mzda kvůli neschopnosti Fialovy vlády bojovat s inflací a efektivně zacílit pomoc podle dat Českého statistického úřadu meziročně snížila takřka o 10 % na obyvatele.

 

Spolu s tím logicky poklesla i spotřeba – lidé si některé věci zkrátka odepírají, čímž ale zároveň odtékají další potenciální peníze ze státní kasy a dostáváme se do začarovaného kruhu. Fialova a Stanjurova strategie dostat se z krize tím, že lidem sebereme co nejvíce peněz, evidentně selhává, přičemž zároveň zadlužuje naši zemi pro příští generace rekordním tempem. I přesto, že českým pracujícím poklesly reálné mzdy nejvíce ze zemí OECD, se stále spousta lidí bojí projevit s destruktivní politikou této vlády nespokojenost. Chtěla bych těmto lidem vzkázat, že ve mně i celé KSČM najdou vždy zastání, protože podle nás neexistuje reálný důvod, proč by životní úroveň občanů této země měla klesat více. A nic na tom nezmění ani snaha pravicových politiků za pomoci tisku lidem vtloukat do hlav, že škrty jsou jediným možným řešením a že doposud jsme si žili vlastně nad poměry. Naopak. Česká republika zaostávala už doposud v řadě klíčových ukazatelů za srovnatelnými zeměmi, a pokud zde nyní životní úroveň klesá, nelze celou situaci interpretovat jinak, než jako prohlubování příkopu mezi Českou republikou a ekonomicky vyspělejšími zeměmi v důsledku nečinnosti Fialovy vlády.  Lidé v této zemi mají právo být na vládu pětidemolice naštvaní a mají právo to dát patřičně najevo.

 

Evropské hodnoty chybět nebudou

Krátce musím okomentovat také zdrcující zprávy z předminulého týdne o problémech, do kterých se dle médií dostala jedna z nejznámějších politických neziskovek v Česku – Evropské hodnoty vedené Jakubem Jandou. Ty podle deníku E15 přepálily expanzi a dostaly se do finančních problémů. Kvůli úsporám údajně odešly z Evropských hodnot desítky zaměstnanců včetně týmu pro boj s dezinformacemi. V roce 2021 byl třetím největším zahraničním podporovatelem této neziskovky Tchaj-wan, mezi nejvýraznějšími dárci po celou dobu existence think-thanku pak figurují Spojené státy. Mimochodem o této neziskovce jsem v minulosti natočila speciální díl Bez obalu 51/2022.  Nyní ze 30 zaměstnanců těchto Evropských hodnot zbylo pouze 10. Činnost Evropských hodnot v minulosti nekritizoval pouze prezident Zeman, ale kritiky se organizaci dostalo i z odborných kruhů, když např. dvojice akademiků Jan Daniel a Jakub Eberle v Sociologickém časopise poukazovala na militarizaci debaty a zneužívání slova dezinformace k potlačení některých názorových proudů. Jsem zvědavá, co si nyní občané v České republice počnou, když jim Evropské hodnoty již v takové míře nebudou servírovat svůj pohled na jedinou správnou demokracii a na to co podle nich je či není dezinformace. Věřím ale, že to všichni společně zvládneme, když nám za veřejné prostředky a prostředky cizích mocností nikdo nebude říkat, co si máme myslet.

Ostatně to, nakolik je pojem dezinformace relativní a na jak tenkém ledě se pohybují všichni ti, kteří se proti nim snaží v zájmu jediné správné pravdy bojovat, dokazují nové skutečnosti ohledně vnímání covidové pandemie. Premiérův poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar totiž nyní připustil, že covid může pocházet z laboratoře a dezinformace se může ve finále ukázat jako pravda. Jaký to obrat, když si vzpomeneme na mediální lynč, kterému byli vystaveni ti, kteří si v době pandemie dovolili podobnou myšlenku vyslovit. I proto kvituji zrušení funkce vládního zmocněnce pro média a dezinformace, kterou do poloviny února zastával Michal Klíma. Ten se nyní také vyjádřil k situaci v Evropských hodnotách, ke které, navzdory výtkám akademiků vůči této organizaci, prohlásil Klíma následující: „Bohužel stát neumí a nechce neziskový sektor podpořit ani tam, kde mu jeho činnost šetří prostředky a kdy za něj ani nemá náhradu. Činnost Evropských hodnot v oblasti podpory demokracie tu bude bohužel chybět, a to právě ve chvíli, kdy je velmi zapotřebí.“ Doufejme tedy, že to stát, demokracie a občané České republiky bez Klímy s Jandou nějak zvládnou. Já myslím, že jejich práce nebude chybět vůbec nikomu.

 

Závěrem se pojďme podívat na další ukázku toho, jak se pětikoalici daří naplňovat její volební program. „Stejně důležitým cílem je zeštíhlení státní správy. Znamená to méně úředníků a byrokracie, rušení zbytečných zákonů a konec neodůvodněné centralizace. Všechny tyto kroky omezí nadbytečné úřední zásahy do života, protože stát je tu pro občany, ne naopak,“ stálo v programu SPOLU. Nyní Fialova vláda navzdory těmto slibům v době krize a rekordní rychlostí rostoucího dluhu zavádí na úřadech nová místa za desítky milionů korun a hájí se tím, že prostředky na tato místa bude čerpat z EU. Vzhledem k tomu, že České republika je ale součástí EU a sama do ní odvádí nemalé prostředky mi tahle argumentace připomíná tak první stupeň základní školy. Nabírání nových úředníků se týká drtivé většiny úřadů, narychlo schválená systematizace ministerstev navržená ministrem vnitra Rakušanem platí již od prvního července a stát kvůli ní nově nabere 159 úředníků. Například na Ministerstvu životního prostředí nově vznikne hned 55 míst, čímž mzdové náklady pro tento resort vzrostou o 41 milionů korun. Takhle vláda ukazuje lidem, jak se šetří v době, kdy jim zároveň říká, že je třeba si utahovat opasky?

 

 

 

Kennedy: Neničte Rusko

Podívejme se také do Spojených států, kde na sebe svými výroky ohledně ukrajinského konfliktu v poslední době výrazně upozorňuje demokratický kandidát na prezidenta, Robert Kennedy jr. Ten se již dříve pronesl o vztahu s Ruskem následující slova: „Proč se do toho pleteme? Není naším úkolem tento režim měnit. A my musíme být přátelé s Rusy. Neměli bychom s nimi zacházet jako s nepřáteli. Teď jsme je natlačili do tábora s Čínou. To není dobré pro naši zemi. A mimochodem, to, co teď děláme, se vůbec nezdá, že by to oslabilo Putina. Americkou záležitostí není být světovým policistou a měnit režimy ve světě. Je to nezákonné. A nesmíme porušovat mezinárodní zákony. Ve skutečnosti bychom měli hledat způsoby, jak zlepšit vztahy s Ruskem. Neničte Rusko, neničte a nevybírejte pro ni vedení. O tom by měl rozhodnout ruský lid, ne my.“

 

Jak osvěžující, konečně slyšet politika v USA mluvit z jiné pozice, než jako by Spojené státy představovaly nějakou centrální světovou vládu, která má jako jediná právo rozhodovat o mezinárodních vztazích na všech kontinentech. Kennedy však šel při hodnocení konfliktu na Ukrajině ještě dál (obr8): „V roce 1991-1992 jsme opakovaně Rusům verbálně i písemně slíbili, že pokud stáhnou svých 100 000 vojáků z východního Německa a umožní sjednocenému Německu vstup do NATO, tak se NATO nerozšíří ani o píď na východ. Od té doby jsme NATO posunuli o tisíce mil na východ a přijali 14 nových států. Do Rumunska a Polska jsme umístili systémy schopné odpalovat jaderné hlavice. Rusové varovali tehdejšího amerického velvyslance v Rusku (2005-2008) a současného šéfa CIA Billa Burnse, pokud Ukrajina vstoupí do NATO, považovali by to za nepřekročitelnou červenou linii. Podívejme se na to z pozice Ruska. Můj strýc (demokratický prezident J. F. Kennedy) vždycky říkal, vžijte se do pozice svého oponenta.“

 

Špičky Demokratické strany se pochopitelně od Kennedyho slov distancovaly. Ačkoliv Kennedy neřekl nic, co by nebylo pravdou, jeho slova nabourávají klasické vidění zahraniční politiky typické pro zažité struktury v USA. Také mainstreamový západní tisk při referování o Kennedyho výrocích jej nyní v žádném případě nezapomene označit jakožto antivaxera, aby snad čtenáři nebrali jeho slova vážně. Kennedy totiž v době pandemie výrazně vystupoval proti povinnému očkování. Také proto vůči němu mainstreamový tisk nyní volí klasickou strategii nálepkování – říká-li náš názorový oponent něco, co se nám nehodí do krámu, přilepíme na něj nálepku s negativní konotací – antivaxer, chcimír, komunista – aby lidé předem věděli, že názory těchto osob jsou prostě nežádoucí. Minulý týden ale Kennedy šokoval ještě jedním výrokem, když prohlásil, že USA na Ukrajině vyvíjí biologické zbraně. Zda se původní profesí environmentální právník Kennedy dostal k utajovaným informacím, nebo jde v tomto případě o pouhou snahu se dostat do povědomí amerických voličů, v tomto případě není zřejmé. Dá se ovšem čekat, že Kennedy bude čeřit vody americké politické scény i v následujících týdnech.

 

Užívejte léta, nezapomeňte na odběr a já se na Vás budu těšit u Bez obalu zase za týden.

 

 

 

Odkaz na aktuální video naleznete zde: https://www.youtube.com/watch?v=3Yz9fQARXuA

 

Vystoupení v Evropském parlamentu k další podpoře zbrojení:

30. týden bez obalu

Karel Kuboš

Bez obalu 30/2023

»Křišťálová čistota« pirátů - samá jizva, samý šrám

Moc Vás opět zdravím u čtení dalšího dílu seriálu Bez obalu, souhrn událostí uplynulého týdne začneme tentokrát u Pirátů. Jejich image neúnavných bojovníků za transparenci totiž utrpěla další, dost výrazný šrám. Postarala se o něj náměstkyně pražského primátora Jana Komrsková. Ta ve svém poradním týmu zaměstnala zastupitele Prahy 10 a taktéž člena Pirátů, Petra Beneše. Na tom by nejspíš samo o sobě nebylo nic tak zajímavého, kdyby Beneš zároveň nebyl životním partnerem Komrskové, kterému se shodou okolností podařilo zvítězit ve výběrovém řízení, jež bylo na pozici poradce vypsáno.

Beneš ve výběrovém řízení porazil hned devět dalších kandidátů a Komrsková celý postup při výběrové řízení hájí tím, že Beneš nejlépe splňoval posuzovaná kritéria. Nám, daňovým poplatníkům přihlížejícím zvenčí, tedy nezbývá než doufat, že mezi tato kritéria nespadala třeba délka vztahu s paní náměstkyní.

 

Antikapitalismus vadí, protekce ne

Celá situace je o to vtipnější, že to není zase tak dávno, co Komrsková byla jedním z hlavních hlasů uvnitř Pirátské strany, který volal po odvolání Janky Michailidu ze stranického vedení za to, že si dovolila zúčastnit se akce zvané Dny antikapitalismu. Komrsková se tehdy nechala slyšet, že Michailidu by se neměla zviditelňovat přes Pirátskou stranu a měla by hledat štěstí jinde. Následně pak zveřejnila výsledky hlasování o odvolání Michailidu z předsednictva ještě dříve, než měly dle jednacího řádu veřejnosti odtajněny. To také dost napovídá o tom, jak se Komrsková zvládá řídit vnitřními předpisy. Pokud podobně postupovala i při dodržování všech nezbytných formalit výběrového řízení, není se čemu divit, že její partner z výběrka vyšel jako nejvhodnější kandidát. Přes kritiku Michailidu o zviditelňování se přitom jen o pár týdnů později Komrskové podařilo Pirátům udělat promo, za které by se nestyděly ani staré struktury ODS. Celkem paradox. Situace má alespoň malý happy end v tom, že ačkoliv dle Komrskové bylo samozřejmě vše křišťálově čisté a transparentní, Beneš na místě poradce přeci jen končí.

 

Říkají, co si máme myslet

Dále mě v uplynulém týdnu zaujala nová reklamní kampaň pod hlavičkou projektu »Nebát se a nenaletět«. O projektu se na webu nenaletet.cz píše následující: »Projekt Nenaletet.cz přináší objektivní, ověřené a fakty podložené informace o aktuálních tématech. Pomáhá s orientací v tématech, která zajímají média, veřejnost, ale jsou také terčem dezinformačních kampaní a různých internetových podvodníků. Informační platformu provozuje Ministerstvo vnitra, na přípravě spolupracuje s dalšími složkami státu i veřejné správy.«

 

De facto se tedy jedná o vládní projekt placený daňovými poplatníky, skrze který se vláda snaží přinášet »objektivní« a »ověřené« informace, za pomoci, nichž bojuje proti dezinformacím. Pojďme se tedy podívat na některé plakáty a příspěvky na sociálních sítích, kterými projekt Nebát se a nenaletět promlouvá k veřejnosti. Ve vlacích Českých drah se pak například dozvíte, že pracující Ukrajinci přináší miliardy do státního rozpočtu, protože jich 94 tisíc v České republice pracuje. Podle aktuálních dat však do České republiky přišlo již 337 tisíc ukrajinských uprchlíků, a to jde pouze o oficiální čísla, přičemž se dá čekat, že skutečný počet bude zřejmě ještě o něco vyšší. Pracuje-li tedy oficiálně ani ne třetina všech uprchlíků a zbytek pobírá dávky, nějak nerozumím tomu, proč se Ministerstvo vnitra prostřednictvím nějakého nového – rádoby dezinformace vyvracejícího projektu, snaží manipulovat veřejnost o tom, jak se nám vlastně pobyt uprchlíků na našem území vyplatí.

 

Navíc když z institucí jako např. VZP jsou již dříve dostupné zprávy o tom, že náklady na léčbu ukrajinských uprchlíků se vyšplhají až k sedmi miliardám korun, zatímco zisky z pojištění pracujících uprchlíků budou zhruba o 2,5 miliardy nižší. V podobném duchu pracuje projekt Nebát se a nenaletět také s různými termíny, když pojem kvóta nahrazuje vzletným termínem »cílená pomoc«. Naši obyvatelé by tak měli být nově na pozoru, aby se jim nestalo, že nenaletí projektu Nebát se a nenaletět, který si vlastně sami platí, aby jim říkal, co si mají myslet. Aneb další skvělý zářez celé Fialovy vlády a ministra Rakušana. Bohužel tuto propagandu musíme platit my všichni.

 

Jsem zvědavá, jak nám v budoucnu vláda – třeba skrze zmiňovaný projekt – bude vysvětlovat své další kroky, jako např. zvýšení sazby DPH na léky z 10 na 12 %, když ve vyspělých zemích jako je Švédsko je tato sazba nulová, ve Francii činí 2 %, ve Španělsku 3, v Chorvatsku a Maďarsku 5 a v Polsku 8 procent. Zdražení léků přinese do státní kasy podle odhadů ročně zhruba 3 miliardy z kapes nemocných, což jsou ve většině případů starší lidé, mnohdy v důchodovém věku, kterým vláda sebrala peníze nedodržením zákonné valorizace důchodů. Tři miliardy z kapes nemocných českých občanů, kteří si za léky připlatí, aby se náklady na obranu mohly zvýšit na 2 % HDP. Myslete na to, až vám příště bude vláda skrze svou interpretaci faktů tvrdit, že nemáte naletět. A myslete na to také, až se budete příště před volbami rozhodovat, které strany skutečně chtějí hájit zájmy obyvatel České republiky.

 

 

Kazetová munice je nelegální svinstvo

Naprosto zděšena jsem byla, když jsem četla komentář od Alexe Švamberka z Práva – kdysi rudého – s titulkem »Nedémonizujme kazetovou munici«. Ne, pane Švamberku, kazetovou munici nemusíme démonizovat. Kazetová munice je prostě – a s velkým prominutím – nelegální svinstvo. A je úplně jedno, která mocnost ji používá. Z rozhodnutí amerického prezidenta Bidena dodaly USA Ukrajině první větší várku kazetových bomb, které Ukrajinci okamžitě použily proti ruským zákopům. Biden sice současně prohlásil, že šlo o velmi »složité rozhodnutí«, které však musel učinit, neboť Ukrajincům dochází klasická dělostřelecká munice.

 

Kazetová munice je zakázána od roku 2008, kdy 111 států podepsalo Úmluvu o zákazu kazetové munice. Dnes tato Úmluva platí ve více než 120 zemích. Za Českou republiku ji podepsal tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Podle experta na mezinárodní právo Pavla Hasenkopfa jde podle českého trestního zákoníku »o nedovolený způsob boje, a podněcování k němu, jeho veřejné schvalování či nadržování jeho pachatelům je trestné podle trestního zákoníku č.40/2009 Sb.«.

 

To však evidentně nezabránilo poslanci Evropského parlamentu Tomáši Zdechovskému (KDU-ČSL), aby zaslání kazetové munice nadšeně uvítal. Podle něj se nyní »ruské jednotky v zákopech hodně zapotí, a to ne kvůli slunci… Bidenova administrativa konečně přijala rozhodnutí dodat Ukrajině kazetovou munici. Tohle bude opravdu fičák«, porušil europoslanec svými slovy dle výkladu, který jsem uvedla, český trestní zákoník. Ovšem ani česká vláda se od tohoto kontroverzního rozhodnutí nijak nedistancovala. Na rozdíl třeba od Německa, kde i ministr obrany Boris Pistorius prohlásili, že Německo se bude řídit Úmluvou o zákazu kazetové munice a v žádném případě ji neposkytne Ukrajině.

 

Zbraň proti civilistům

Kazetová munice je silně odsuzována za zabíjení a mrzačení civilistů kvůli sému širokému rozptylu. Každá odpálená raketa se ve vzduchu rozptýlí a rozmístí 72 kusů protipěchotní kazetové munice na plochu, která odpovídá fotbalovému hřišti. Řada z těchto bomb však po dopadu neexploduje a stávají se stejně nebezpečné, jako jsou třeba nášlapné miny. Human Rights Watch upozornila, že například v Kosovu a i v Srbsku tato munice zabila mnoho civilistů i dlouho po válce. O to horší, že mezi nimi byly i děti, které považovaly malé žluté padáčky na munici za hračky.  Ve zprávě obranného výboru britského parlamentu poslanci přiznali, že až 12 % kazetových bomb shozených na Kosovo britskými letadly nevybuchlo ihned a téměř 10 000 bomb zabíjelo civilisty po válce. Neočekává se, že tato munice bude zneškodněna před rokem 2024, to znamená, že je nebezpečná ještě čtvrt století po válce.

Mluvčí bezpečnostní rady Bílého domu John Kirby sice přiznal jen asi 3% nevybuchlé munice, ale některé americké aktivistické odhady se dostávají až je 40 % takovýchto kusů. Jedná se tak o mnoho tisíc bomb, které rozsévají smrt ještě dlouho po válce. Je proto pochopitelné, že několik států jihovýchodní Asie vyzvalo USA, aby kazetovou munici na Ukrajinu neposílaly. Ministerstvo zahraničí Laoské lidově demokratické republiky vydalo prohlášení, že jako »největší světová oběť kazetové munice vyjadřuje nesmírnou obavu z použití kazetové munice« a vyzývá nejmenované státy, aby se už »nikdo na světě nestal obětí« těchto zbraní. K Laosu se přidaly Vietnam a Kambodža, kde byly zabity desítky tisíc lidí po bombardování, které před půl stoletím nařídil tehdejší ministr zahraničí USA Henry Kissinger. Předseda vlády Kambodže Hun Sen vyzval prezidenta USA jako dodavatele a prezidenta Ukrajiny jako příjemce nepoužívat kazetovou munici »protože skutečnými oběťmi budou Ukrajinci«. »Budou velkým nebezpečím pro Ukrajince až 100 let po válce,« dodal. Ukrajinští představitelé sice ujišťují, že tuto munici nepoužijí proti cílům na území Ruska, ale nevylučují, že ji budou používat i proti ruskému obyvatelstvu na Donbasu a na Krymu. Zástupce Pentagonu Colin Kahl uznal, že USA docházejí zásoby klasické dělostřelecké munice, kdežto kazetové mají téměř 8 milionů kusů.

 

Chtěla bych na závěr vyzvat českou vládu, aby toto rozhodnutí co nejhlasitěji odsoudila. Jakožto jeden ze států vázaný Úmluvou o zákazu kazetové munice bychom neměli alibisticky mlčet.

 

Nezapomeňte dát odběr na mých sociálních sítích, ať Vám žádná videa neutečou, a teď už mi nezbývá než Vám popřát hezké dny a na shledanou za týden.

 

 

 

 

Odkaz na aktuální video naleznete zde: https://www.youtube.com/watch?v=fQwRa3478K0

 

Vyjádření k dotačnímu programu „Oprav dům po babičce“: https://www.youtube.com/watch?v=f-n-pEcQ_4o

 

Sestřih vystoupení z velké debaty europoslanců na CNN Prima News (s M. Gregorovou za piráty, T. Zdechovským za KDU-ČSL, A. Vondrou za ODS, I. Davidem za SPD a O. Knotkem za ANO2011): https://www.youtube.com/watch?v=Dw9N3bysfeM

 

Poděkování všem sledujícím, fanouškům a podporovatelům: https://www.youtube.com/watch?v=MTnNJ9k_Ftw

 

Aktuální rozhovor pro Parlamentní listy: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Vzkaz-lidem-sklonte-hlavy-Konecna-ve-varu-Dve-videa-Jedno-za-5-5-roku-druhe-v-poradku-740141

 

Krásné letní dny přeje

Kateřina Konečná

 

 

28 týden bez obalu

Karel Kuboš

 

Bez obalu 27/2023 SPECIÁL – UTAJOVANÁ FAKTA UKRAJINY

 

O megakorupci a pošlapaných lidských právech se Zelenským nikdo nemluvil

Původně jsem pro Vás připravovala klasické Bez obalu, ale ve chvíli, kdy byla potvrzena návštěva prezidenta Ukrajiny Zelenského, jako by v redakcích našich médií vybuchla bomba a vše ostatní přestalo existovat. S ještě větší servilitou než obvykle přistupovala soukromá i ta veřejnoprávní média jak ke kontroverzní osobě samotného Zelenského, tak i k Ukrajině a tamnímu konfliktu, který má mnoho vrstev.

 

Mnohokrát zazněly proklamace o tom, jak se na Ukrajině bojuje za naše hodnoty. Pokud tedy mají být takové, že na Ukrajině bují korupce nevídaných rozměrů, jsou zakázány nepohodlné politické strany, pronásledováni kritici režimu, povoleny jen vybrané mediální domy a nad tím vším ční prezident namočený do skandálů se skrýváním majetku v daňových rájích, tak jsou to možná hodnoty, které stávající pětikoaliční politici uznávají. Nemyslím si ale, že by to měly být hodnoty, k nimž máme s úctou vzhlížet, posílat peníze, zbraně, munici a držet hubu a krok.

 

Kritiku záměrně ignorují

Pojďme se podívat na financování Ukrajiny. Není překvapující, že česká mainstreamová média zcela ignorovala vystoupení amerického novináře a zakladatele zpravodajského webu Grayzone pana Maxe Blumenthala v Radě bezpečnosti OSN. Blumenthal je známý a mnohokrát vyznamenaný novinář, autor knih a TV dokumentárních programů o válkách, včetně »Zabíjení v Gaze«. Blumenthal se v OSN podrobně zabýval americkou vojenskou pomocí Ukrajině a argumentoval, že její financování není vůbec transparentní.

 

Hned na začátku nedávné ukrajinské tzv. protiofenzívy oznámila CNN, že Ukrajina přišla o 16 amerických obrněných vozidel. Blumenthal to použil jako ilustrativní příklad. Pentagon jednoduše naúčtoval cenu za náhradní vozidla, celkem 325 miliónů USD, americkým daňovým poplatníkům. Veřejnost pochopitelně nebyla konzultována.

Blumenthalův zpravodajský web Grayzone, který je nezávislý od roku 2018, marně vyzýval vládu, aby provedla oficiální audit financování Ukrajiny. A tak Grayzone najal zkušenou bývalou vojenskou zpravodajku Heather Kaiserovou, veteránku válek v Afghanistánu a v Iráku, aby vedla audit finančních roků 2022 a 2023.

 

Miliardy nejdou na pomoc

Ten mj. zjistil, že téměř 4,5 milionů USD, tedy asi 100 milionů korun, bylo převedeno do Kyjeva z účtu amerického sociálního zabezpečení. Mnohem významnějších 4,5 miliardy dolarů (tedy astronomických 100 miliard korun) americké Agentury pro mezinárodní rozvoj bylo použito na úhradu ukrajinského dluhu americké investiční firmě BlackRock. Podle Blumenthala jen tyto transakce znamenaly, že každý americký poplatník zaplatil 30 USD. Desítky miliónů amerických byly dále zaplaceny soukromým firmám, včetně jedné v Gruzii a jednomu podnikateli v Kyjevě. 4,5 milionů amerických dolarů poskytl Pentagon Ukrajině na nákup nespecifických výbušnin z prostředků zkorumpované firmy »Atlantic Diving Supply«, kterou předseda senátního výboru pro ozbrojené složky pan Thorn Tillis zkritizoval za dlouhou »historii podvodů«.

Některé peníze pro Ukrajinu tam ani nedorazily a byly použity například na podporu rozpočtu jedné TV stanice v Torontu a jednoho silně ideologicky zabarveného výzkumného institutu v Polsku.

 

Audit dospěl k závěru, že velká část humanitární i vojenské pomoci Ukrajině jednoduše zmizí. A teď se podržte. Jen asi 30 % těchto prostředků se dostane až na frontu. Tedy méně než třetina veškeré pomoci! I šéf Interpolu varoval, že je nutné očekávat, že »část zaslaných zbraní se z Ukrajiny dostane do Evropy a dalších zemí« a to do rukou »kriminálních živlů«. Blumenthal připomněl, že i podle Západem financované Transparency International je Ukrajina jedna z nejzkorumpovanějších zemí na světě.

 

Blumenthal cituje i prezidenta Bidena, který v březnu 2022 prohlásil: »Představa, že tam pošleme letadla a ofenzivní tanky se jmenuje Třetí světová válka«. Ale o rok později Biden rozhodl poskytnout Ukrajině i bojové stíhačky F-16.

Investigativní novinář Blumenthal se rovněž odvolává na senátora Dicka Durbina, který tvrdil, že Ukrajina »doslova bojuje za svobodu a demokracii« a je nutné ji podporovat »jak dlouho to bude nutné«, jak dodal prezident Biden. A Blumenthal pokládá řečnickou otázku: »kde je ta demokracie, když Zelenský zakázal opoziční politické strany, kriminalizuje média svých oponentů, vězní politické rivaly, zatýká známé poslance a kněze, posílá zásahovku do Ortodoxních kostelů? A kde je demokracie ve věznění amerického občana Gonzala Liry, který zpochybnil oficiální verzi válečného úsilí?«

 

Ve svém projevu Blumenthal jmenoval i firmy, které nejvíce na válce vydělávají, například Lockheed Martin či Raytheon i známé politiky včetně ministra zahraničí Tony Blinkena a ministra obrany Lloyd Austina. A zmínil i velvyslankyni při OSN Lindu Thomas Greenfieldovou, která pracuje pro společnost Albright Stonebridge Group, jež vydělává na armádě a zpravodajských službách. Pro tyto lidi, zdůraznil Blumenthal, by diplomatické vyjednání míru znamenalo »konec dojné krávy ve výši 150 miliard USD americké pomoci Ukrajině«.

 

Blumenthalův zpravodajský web Grayzone vyvolal rovněž velkou pozornost zveřejněním nálezu švédského inženýra Erika Andersona, jehož loď Baltic Explorer objevila jen 5 metrů od trosek plynového potrubí Nord Stream potápěčskou botu, kterou používají potápěči amerického námořnictva.  26. září 2022 4 výbuchy rozervaly potrubí Nord Stream 1 a 2 v hodnotě 23 miliard USD a zničily tak dodávku plynu z Ruska do Německa. Pachatelé nebyli dosud identifikováni. Grayzone získala video záznamy, na nichž je jasně vidět černá a oranžová potápěčská bota. Grayzone uznává, že je zapotřebí dalšího šetření, aby se prověřil původ boty, ale zdůrazňuje, že lokalita, kde byla bota nalezena a její typ, jsou významnou stopou. Grayzone se rovněž pozastavuje nad zjištěním, že švédští vyšetřovatelé byli o nálezu boty informováni už v únoru, ale botu ani nevyzvedli a ani ji ve svých zprávách nikdy nezmínili.

 

»Hodnoty«, které nechceme

Během návštěvy Zelenského také nezaznělo ani slovo o lidských právech. Svět sleduje případ bratrů Kononovičových, kteří se stali spolu s mnoha dalšími vězni Zelenského režimu. Mají za sebou mučení, tvrdé výslechy tajnou policií a čelí všudypřítomné a řízené šikaně. Ukrajinský policejní důstojník dokonce na sociálních sítích vyzývá k jejich vraždě.

Opravdu jsou toto hodnoty, které máme podporovat? Opravdu je v tomto stavu moudré prohlašovat, že Ukrajina je prioritou české vlády a dodávat další a další zbraně? Válkychtiví novináři a politici, nebylo by na čase začít s námi občany hrát fair play a nezveřejňovat jen to, co se hodí do Vašeho vidění světa? Nemyslíte, že by to v boji proti dezinformacím pomohlo nejvíce? Ty dezinformace totiž nejvíce živíte Vy. Svou nekompetentností a selektivním přístupem k realitě!

 

 

 

Odkaz na aktuální video naleznete zde: https://www.youtube.com/watch?v=l20Vjz21VyE

 

Rozhovor pro Parlamentní listy: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Nastvani-na-vladu-Moc-to-tak-nevypada-Maji-obavy-co-by-pro-ne-ucast-ve-stavce-znamenala-varuje-Konecna-739114

 

Krásné léto přeje

Kateřina Konečná

27. týden bez obalu

Karel Kuboš

Bez obalu 27/2023 SPECIÁL – DŮCHODY

 

Důstojné stáří za roky poctivé práce? Vláda říká: ne

 

Vládní koalice má aktuálně většinu ve Sněmovně i v Senátu. Na Hradě sedí prezident, kterého si zástupci koalice přáli, který jde vládě na ruku, a který přiznal, že ekonomickým otázkám vlastně nerozumí. Do dalších sněmovních voleb na podzim roku 2025 zbývají více než 2 roky. Vládě tak prakticky nic nebrání naplňovat program, se kterým šla před dvěma roky do voleb. SPOLU nám slibovalo bohatší Česko, uzdravení veřejných financí a důchodovou reformu, která občanům zajistí zaručený minimální důchod, jistotu pro dnešní seniory a jasnou vizi pro ty budoucí. ODS, TOP09 a lidovci nám GARANTOVALI, že pro dnešní seniory a pro ty, kdo se do penze chystají, se nic nezmění. Naše důchody slíbili ochránit a pravidelně je valorizovat! Pirstan v podobném duchu sliboval seniorům klidné stáří bez strachu z chudoby a garantoval seniorům, že nesníží důchody ani jejich zákonnou valorizaci.

 

Slibovali jistotu a lhali

Jistota, jasná vize, garance. To jsou vzletná slova, která o důchodech zaznívala na podzim 2021. A dnes? Ochrana, garance i sliby z volebního programu jsou ty tam. Schválně kdo z vás si ještě vzpomíná na kritiku demobloku směrem k vládě Andreje Babiše během covidu, kdy lídr tehdejší opozice Petr Fiala vládě spílal za zmatečnou komunikaci a chaos. Při nástupu do funkce si tato vláda srozumitelnou komunikaci dávala jakožto jeden z hlavních cílů, když zdroj z premiérova okolí pro iDnes tvrdil, že se Fiala »Nechce stydět za to, co řekl v minulosti někde, takže ta vláda se bude snažit nezpůsobovat informační chaos, který teď probíhal, a to nejen ke covidu, ale i k ostatním věcem.«

 

 

Informační chaos. To je přesně to, co vláda v klíčové otázce důchodů způsobuje. Lidé SPOLU i PirStan volili s příslibem zachování zákonné valorizace. Právě kvůli jejímu snížení, to vše mimochodem ve stavu legislativní nouze, aby se nemuseli zpovídat vůbec nikomu a vyhnuli se tak jakékoliv diskuzi, se ale v červnu důchody průměrně zvýšily o tisíc korun méně, než kdyby se vláda v únoru na poslední chvíli nerozhodla na valorizaci sáhnout. V květnu pak Fialův kabinet opět v tichosti, aniž by to oznámil na tiskové konferenci po jednání, schválil novelu zpomalující valorizaci penzí.

 

Místo dosavadního pravidelného navyšování důchodů o polovinu růstu reálných mezd by se podle vládního návrhu penze navyšovaly pouze o třetinu. SPOLU přitom garantovalo, že pro dnešní seniory se nic nezmění. Nic se nemělo měnit ani pro ty, kteří se do důchodu chystají. Nyní si ale vláda přeje pro současné třicátníky odchod do penze až ve věku 68 let. Evropský průměr je přitom aktuálně o 6(!) let níže, na 62 letech. A to se ještě stále dožíváme v ČR v průměru nižšího věku než EU15 (2-4 roky!)!

Kvůli naprosto scestným návrhům nejen v otázce důchodové reformy, i pro lživou komunikaci, kdy je Fialův kabinet schopen dnes popřít to co slíbil včera, je často těžko rozpoznatelná hranice mezi satirou a tím, co tato asociální vláda vlastně myslí vážně. Mně i celé KSČM ale vadí rámování diskuze v tom smyslu, že důchody ve stávající podobě jsou vlastně luxusem, který je dlouhodobě neudržitelný. Že jsou současné důchody něčím, s čím budoucí generace nemůže počítat. Že se mladí lidé nemohou spolehnout na to, že jim stát zajistí důstojné stáří poté, co mu po většinu života odváděli daně a tzv. pojistné. Občané v tomto volbu nemají a rodí se do prostředí, kde je pro ně participace na chodu státu automatická. A existují některé mechanismy, které by stejně automaticky měly fungovat ze strany státu směrem k občanům. Zajištění důstojného, a tohle ještě jednou zopakuji – DŮSTOJNÉHO – stáří, by měl být jedním z těchto mechanismů, pokud si nepřejeme, aby důvěra lidí ve stát a jeho instituce klesla ještě níže.

 

Co ale říká současný návrh vlády je vlastně »postarejte se o svůj vlastní důstojný důchod sami«. Vláda na jednu stranu chce, aby občan celý život řádně platil daně i odvody a tím do státního rozpočtu odváděl prostředky, které pak spravuje takovým způsobem, že osekává finance na školství, vědu, výzkum, a využívá je raději na nákupy nepotřebných stíhaček a výstavbu vojenských základen pro cizí vojska na našem území. Druhým dechem pak ale dodává: »a až budeš po čtyřiceti letech poctivé práce chtít něco na oplátku – máš smůlu – tvoje peníze jsme utratili jinak«. Právě špatná správa státních financí je přitom jedním z důvodů, proč se nyní zdá, že na důchody pro dnešní třicátníky stát už možná vůbec mít nebude.

Už se nemůžou vymlouvat
Petr Fiala i ministři z jeho kabinetu se v úvodu svých mandátů rádi vymlouvali na dvě věci – předchozí Babišovu vládu a krize způsobené covidem a konfliktem na Ukrajině. Není přeci ale možné, aby Petr Fiala po roce vládnutí něco slíbil a za tři měsíce bylo vše jinak. Po roce vládnutí měl přeci Fiala k dispozici všechna potřebná data k tomu, aby věděl, zda vláda bude moci dodržet sliby z volebních programů. Člověk by si tedy snad naivně mohl myslet, že politici budou mít taková data k dispozici už v době, kdy ony jistoty, stabilitu a garance slibují. Počínání vlády v otázce důchodů za posledního půl roku tak má jen dvě možná vysvětlení – 1) Petr Fiala a jeho vláda lidem záměrně lže; nebo za 2) Vláda svým bezradným počínáním na poli státního rozpočtu dostává zemi do horší situace, než jakou sama předpokládala, a tak není schopná naplňovat své vlastní sliby.

Státní rozpočet je projev koncentrované politiky, její priorit a naplnění zájmů. Jistota solidních důchodů pro seniory tam dnes evidentně chybí.

 

Co mi na celé situaci vadí ze všeho nejvíc je absence systematičnosti způsobující neuvěřitelný chaos, kterým vláda ve společnosti, stále ještě vystrašené po covidu, nyní způsobuje strach ohledně budoucnosti. Zcela chybí jakákoliv veřejná diskuze, do mediálního prostoru neustále prosakují nějaké »pracovní návrhy«, aby následně jednotliví ministři museli vysvětlovat, že tohle vlastně skutečné návrhy nejsou… Z celé situace mi vyplývá jediné – vláda testuje náladu ve společnosti, nerespektuje značnou část veřejnosti, která mentálně nemá schopnost argumentovat své potřeby a zdroje a snaží se hýbat veřejným míněním rámováním diskuze tak, aby si občané mysleli, že to vlastně jinak nejde. Že je vlastně normální se i o penzi postarat sám. Že je normální pracovat až do 68 let. Vláda si zkrátka připravuje půdu pro to, aby ve finále mohla přijít s co nejasociálnějším řešením výhodným pro soukromý bankovní sektor a prezentovat jej jako jedinou možnost. S řešením, které pomůže zakrýt její naprosto zoufalou politiku na poli výběru daní, v oblasti investic, nebo v hospodaření státních podniků.

Co s tím?

Podle KSČM ovšem neustálé snižování zákonné valorizace a zvyšování hranice pro odchod do důchodu není jediným řešením vzniklé situace. Proto požadujeme od důchodové reformy, lépe řečeno od stabilizace důchodového systému, následující:

• udržení solidárního důchodového systému a váhy státního pilíře v něm, nikoli jeho redukci, další pilíře je třeba brát jako dodatkové a dobrovolné;

  • dlouhodobou finanční stabilizaci důchodového systému odvody z dobře placené práce, nově odvody za využití robotizace ve firmách či využitím části spotřebních daní;
  • pravidelnou a dostatečnou valorizaci důchodů;
  • zastavení prodlužování věku odchodu do starobního důchodu max. na 65 letech, zastropovat věkovou hranici pro odchod do důchodu u těžkých povolání;
  • možnost, aby si ekonomicky aktivní potomek mohl dobrovolně určit, že dvě procenta z jeho odvodů na důchodové pojištění dostanou přímo jeho dva či jeden vychovatelé k navýšení svého starobního důchodu.

 

  • O výši důchodů rozhoduje výše příjmů z mezd, platů a odměn, respektive výše odvodů na důchodové pojištění. Prioritou proto musí být boj proti levné práci, který je i bojem proti nízkým důchodům.

 

Jedině po naplnění těchto bodů budeme moct o České republice hovořit jako o zemi, která se o své občany řádně postará. K jejich naplnění je ovšem potřeba začít dělat jednu věc – investovat do lidí, a nikoliv do zbraní. Došlápnout si na miliardové daňové úniky zejména velkých firem. Změnit systém, ve kterém si šéfové krachujících státních podniků za špatnou práci i tak rozděluji mnohamilionové odměny. Vláda namísto toho postupuje zcela nesystematicky a zdá se, že zcela tápe i v klíčové otázce úspor, skrze které chce svými asociálními škrty zajistit udržitelnost důchodového systému. Při promýšlení úspor totiž Fialův kabinet zcela opomíjí některé základní proměnné, jako jsou rostoucí náklady na provoz domovů pro seniory v důsledku neefektivního vládního boje proti zvyšování cen energií, nebo zvýšený počet seniorů, kteří v budoucnu budou žádat o sociální dávky v důsledku snižování zákonné valorizace penzí.

Vadí mi také rámování diskuze v tom smyslu, že jsou důchody zdrojem rostoucího deficitu, a proto je systém neudržitelný. Jak upozorňuje ekonomka Jana Simonová Roční saldo v důchodovém systému obvykle představuje jen několik miliard, které ve výsledku pro státní schodek nejsou klíčové. Saldo důchodového účtu vždy závisí na aktuální politice vlády. Letos lze očekávat vysoké minusové saldo především díky vládní motivaci k předčasným odchodům do penze a zrušení EET. A tak, zatím co Československo mělo na počátku 90. let poměr důchodů k průměrné mzdě cca 50 %, 34 let od revoluce se přibližujeme 40 %. Je to neprozíravá politika vlády, která způsobuje, že je důchodový systém neudržitelný.

 

 

 

Má to řešení

Průběžný důchodový systém je přitom vždy udržitelný, záleží jen a pouze na parametrech a jejich správném provázání. K zajištění důstojných důchodů v budoucnosti musí dnešní politika vést k zajištění podmínek pro výrazně vyšší produktivitu práce za využití moderních technologií. Toho bude ovšem těžko dosaženo, když bude docházet ke škrtům v oblastech školství a inovací, tak, jak to vláda plánuje pro příští rok 2024. Klíčovým problémem dneška je totiž zabránit privatizaci ziskových částí veřejných služeb a zabránit změně průběžného důchodového systému na fondový důchodový systém, z kterého by se opět profitovali jen ti nejbohatší. Skutečným cílem navrhované pravicové důchodové reformy je totiž rostoucí podíl privátní sféry na správě veřejných financí převedením části státního solidárního důchodového pojištění na penzijní spoření v kapitálových fondech.

 

Dá se také očekávat, že podmínky pro mezinárodní obchod se budou nadále zhoršovat. Drahé energie a suroviny povedou ke snížení konkurenceschopnosti a postupné likvidaci surovinově a energeticky náročných výrob pro vývoz. Proto je třeba posilovat vzdělávací, výzkumný a vývojový potenciál pro nové, surovinově a energeticky méně náročné způsoby uspokojování potřeb a posilovat soběstačnost. Fialova vláda však typem zamýšlených investic dělá přesný opak a do budoucna z nás dělá zemi závislou na čím dál dražším importu.

 

Důchody a důchodová reforma se stala středem zájmu médií jako klíčový zdroj snížení rozpočtového deficitu a konsolidace veřejných financí namísto toho, aby se o nich vedla zevrubná veřejná debata, skýtající především rozsah daňové povinnosti, zda platí pro všechny ve stejné výši, nebo jen pro některé, míru progresivity daní a jejich vymahatelnost.

 

Náměty, kde jsou zdroje k financování nejen důchodů, jsem několikrát už říkala, ale pojďme si je zopakovat. Využila jsem tuto tabulku renomovaného experta na důchody a důchodové systémy Miroslava Opálky. A kde je možné získat peníze do rozpočtu?

  • Třeba progresivním zdaněním nejen u daní z příjmu fyzických a právnických osob, ale také u majetkových, kapitálových a dalších příjmů.
  • Dále také ošetřit vnitropodnikové finanční transakce mezi domácími dceřinými firmami s jejich matkami v zahraničí.
  • Konečně dořešit problematiku daňových rájů.
  • Racionalizovat státní a veřejnou správu.
  • Zdanit výnosy, které jsou vytvořeny v naší zemi, ale neslouží k novým investicím a odchází do zahraničí a další!

 

Až se vláda přestane bát řešit tyto výzvy, které ohrožují zájmy jejích přátel, ale jejich překonání by pomohlo většině lidí v naší zemi, poté bude možné dopřát lidem v České republice i nadále za dlouhé roky jejich tvrdé a poctivé práce, za odměnu důstojné stáří.

 

 

 

Odkaz na aktuální video naleznete zde: https://www.youtube.com/watch?v=N5KPbs382eQ

 

Krásné léto přeje

Kateřina Konečná