Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

3 týden bez obalu

Karel Kuboš

Bez obalu 3/2023

Moc Vás zdravím u dalšího dílu Bez obalu,

 

Zcela jistě byly politickou událostí číslo jedna minulého týdne volby prezidenta. Respektive jejich první kolo. Vzhledem k tomu, že jsem k nim ale natočila samostatná videa – jak před prvním kolem (zde: https://www.youtube.com/watch?v=aQ0TCJSJ2Ec ), tak po něm krátké zhodnocení (zde: https://www.youtube.com/watch?v=o-1OdFNE0DQ ) – podíváme se na jiné události.

Co by tedy nemělo zůstat kvůli volbám opomenuto?

 

Ačkoliv Petr Fiala opakovaně v říjnu, listopadu i prosinci tvrdil, že jeho vláda daně zvyšovat nebude, pětikoalice opět hledá kličky, jak nejen porušit své vlastní sliby, ale hlavně to, jak vytáhnout z kapes občanů další peníze. Ministr financí Stanjura představil svůj plán na sjednocení dvou snížených sazeb DPH do jedné. Kdo by místo 10 a 15 procent čekal u jednotné snížené sazby aritmetický průměr, asi si ještě neuvědomil s jak asociální vládou nyní máme tu čest. Nová snížená sazba DPH by měla v ČR činit podle Stanjury 13 nebo 14 procent. Důvod pro tento krok? Údajně administrativní úleva, ve skutečnosti chce ale pravicová vláda naplnit státní kasu, a tak místo toho, aby zdanila nejbohatší, sebere další peníze lidem. Co všechno tímto krokem podraží? Léky, vodné a stočné, kultura, knihy, ubytování, ale také návštěva kadeřníka nebo pivo. Na Stanjuru se okamžitě snesla kritika nezávislých ekonomů, kteří poukazují na to, že již nyní má Česká republika spolu s Rakouskem, Finskem a Slovenskem nejvyšší sníženou sazbu v EU, po jejím sjednocení na úrovni 13 nebo 14 procent bychom si však kvůli Fialově vládě připsali v tomto ohledu další nelichotivý primát. Ředitelka analytické společnosti NEXT FINANCE Markéta Šichtářová pak ke Stajnurově argumentu zjednodušení daňového systému říká následující: „Dvě různé snížené sazby DPH nejsou komplikace, všichni si na to už zvykli, nikomu již problém nedělají. Daleko větší problémy bude dělat přechod na nové sazby. Podle mne to povede k dalšímu zdražení sociálně citlivých věcí a vláda zřejmě vychází z předpokladu, že to zvýší její daňové příjmy. Jinak by neměla motivaci něco takového řešit. Mimochodem, největší prosperitu vykazují země, u kterých jsou daňové sazby dlouhodobě neměnné. Čím častěji se daňová sazba v té které zemi mění, tím nižší prosperita té které země. Jasná korelace. A jasný protiargument na záminku o údajném zjednodušení systému.“ Podotýkám, že Markéta Šichtářová rozhodně není levicovou ekonomkou. Moc ráda bych také věřila tomu, že vláda peníze utržené z tohoto faktického zvýšení daní využije k cílené pomoci těm skupinám obyvatel, které kvůli její politice dnes čelí existenčním problémům. Vzhledem k tomu, že ministryně obrany Černochová z ODS plánuje nákup amerických stíhaček za více než 100 miliard, se ale obávám, že peníze nás všech skončí někde trošku jinde. Alespoň již dává smysl, proč si pětikoalice jakožto svého nominanta na Hrad vybrala vojáka. Ten nám z Hradu přeci hezky v klidu vysvětlí, že americké stíhačky jsou nezbytnost a vlastně nevadí, že tu přes milion lidí nemá z čeho platit složenky a jídlo.

 

V této souvislosti si také dovoluji připomenout iniciativu Mír a spravedlnost, u níž se po zveřejnění strhl řev těch, kteří si nedovedou představit, že by mír měl mít větší prostor než válka. Jinak na www.miraspravedlnost.cz můžete podpořit tuto iniciativu svým podpisem i Vy.

Bez povšimnutí by rozhodně neměl zůstat také nový vývoj v kauze lidoveckého nominanta na uvolněný post ministra životního prostředí, Petra Hladíka. Toho na začátku roku prezident Zeman zcela legitimně odmítl jmenovat kvůli jeho nevyjasněné účasti v kauze brněnských bytů. Jen několik dní na to se navíc ukázal další Hladíkův střet zájmů. Hladík totiž z pozice náměstka loboval pro přidělování městských bytů podnikateli a advokátu Martinu Unzeitigovi, případně jeho rodině a známým. Město takto mělo Unzeitigovi a jeho okolí přiklepnout minimálně pět bytů či nebytových prostor, a to přesto, že Unzeitig sám vlastní několik domů. Celá věc je z morálního hlediska naprosto alarmující, nakolik opravdu sociálně znevýhodnění lidé často na městské byty čekají v pořadnících roky. Jak příznačné je v tomto případě konstatování obou pánů, že se znají z kostela. Hladík dále také vyloboval, aby město Brno odkoupilo od Unzeitiga pozemky v hodnotě čtyř milionů v městské části Soběšice. Na těch magistrát za dalších přibližně 12 milionů postaví silnici, která vede ke dvěma domům Unzeitigovy rodiny. Unzeitiga s Hladíkem však pojí ještě další věc. Hladík od jeho rodiny totiž v roce 2016 koupil dům, ve kterém dodnes bydlí. Bylo to shodou okolností půl roku poté, co se Hladík stal poprvé náměstkem primátora a získal tak vliv na nakládání s městským majetkem. Hladík tvrdí, že jde o náhodu, dům našel na inzerát a Unzeitiga předtím neznal. Unzeitig uvádí, že kupujícího našel přes realitního agenta. V samotném prodejním kontraktu však chybí obvyklá informace o zprostředkovateli, stejně jako provize pro něj.

Vzhledem k množství náhod v celém příběhu se není absolutně čemu divit, že Miloš Zeman odmítl Hladíka do funkce ministra jmenovat. Lidovci si ale opět našli kličku, jak svého člověka do vlády dostat. A opět se jedná o neuvěřitelný příklad arogance a pokrytectví. Zatím co pětikoalice celá dvě funkční období kritizovala prezidenta Zemana z ohýbání Ústavy, v Hladíkově případě se v tomto ohledu sami nebáli jít až za hranu ústavnosti. Marián Jurečka, který stoji dočasně v čele ministerstva, totiž Hladíka jmenoval svým náměstkem a fakticky jej pověřil řízením rezortu. Ústavní právník Pavel Hasenkopf ovšem k celé situaci říká následující: „Nikde v českém právním řádu nemáme větu ,,ministerstvo řídí ministr“. Nikde tam ani nemáme větu, kdo ho řídí. Jediné, co máme, jsou dvě věty v čl. 68 odst. 2, resp. 5 Ústavy, že členy vlády jmenuje prezident a pověřuje je řízením ministerstev. Závěr: Pouze prezident smí někoho pověřit řízením ministerstva a tím někým smí být pouze člen vlády.“ Jurečkovo jmenování Hladíka náměstkem a pověřit ho řízením ministerstva je tedy i dle ústavních právníků ve své druhé části nejen protiprávní, ale dokonce protiústavní. Jde fakticky o uzurpaci prezidentské pravomoci ministrem.

 

Pojďme se ale podívat do zahraničí…V Izraeli se po posledních parlamentních volbách vytvořila nejpravicovější vláda v historii země. V těchto dnech prosazuje své první nové zákony. Ministr spravedlnosti Jariv Levin předložil návrh zákona, podle kterého by mohl Knesset, tedy izraelský parlament, většinou pouhého jednoho hlasu rušit i základní rozhodnutí Nejvyššího soudu. To by znamenalo, že po zrušení soudních nařízení, podle nichž je výstavba izraelských osad na okupovaném Západním břehu ilegální, bude možné pro rozšíření těchto osad anektovat další území a současně drasticky omezit práva menšin, občanské společnosti i právo protestovat proti anexi. Tento bezprecedentní útok na justici má pochopitelně podporu premiéra Benjamina Netanjahua, který sám stále čelí trestnímu řízení kvůli korupci a úplatkům.

 

Podle posledního průzkumu až 55 % Izraelců s tímto krokem extrémní pravice nesouhlasí. Předseda Izraelské společnosti advokátů Avi Himi ho vnímá jako „destrukci izraelské demokracie“ a bývalý premiér a dnes lídr opozice Jair Lapid jej nazval „jednostranným pučem“.

 

V Poslanecké sněmovně v těchto dnech koluje znovu petice na podporu přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma a vláda by ji měla projednat v nejbližší době. Premiér Fiala se sice nechal slyšet, že „přesun ambasády není na pořadu dne“, ale on sám a 8 dalších ministrů podobnou petici podepsal už v roce 2019. Tento krok podporují předsedové obou parlamentních komor. Aktivista Zdeněk Jehlička přirovnal tento záměr třeba k úmyslu přesunout naši ambasádu z Moskvy do okupovaného Sevastopolu jen proto, že by Rusko prohlásilo Sevastopol za své hlavní město. To je samozřejmě absurdní, ale srovnatelné s pokusem Izraele deklarovat za své hlavní město okupovaný a anektovaný Jeruzalém.

Obhájci tohoto kroku, například ministryně Černochová či premiérův poradce Tomáš Pojar, se netají tím, že tak chtějí legitimizovat izraelský nárok na Jeruzalém jako celek. To by však bylo porušením mezinárodního práva včetně rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 478 z roku 1980, která reagovala na izraelskou anexi východního Jeruzaléma a jednostranné prohlášení Jeruzaléma za „věčné a nedělitelné hlavní město Izraele“ a to ani nemluvě o faktu, že OSN již v roce 1947 prohlásilo Jeruzalém za corpus separatum, tedy oddělené těleso.

 

Tyto kroky vedou Českou republiku do stále větší mezinárodní izolace. ČR odmítá podpořit palestinské sebeurčení proti drtivé většině států světa. Díky této logice Česká republika například zpochybnila legitimnost vyšetřovat izraelské válečné zločiny u Mezinárodního trestního soudu, ačkoliv současně tatáž vláda žádá, aby tento soud vyšetřoval možné válečné zločiny Ruska. Absurdní.

 

Mimochodem není bez zajímavosti role pirátského ministra zahraničí Lipavského. Piráti totiž měli na celou věc jiný názor, ale – jak jinak – prodali ho za koryta pro sebe a další piráty. Hnus.

 

Na závěr bych Vás chtěla poprosit, protože nás čeká skutečně hnusných 14 dnů kampaně, a to jak z jedné, tak z druhé strany, abyste si zachovali nadhled a nenechali si tyto dny znechutit. Média už si svého svého favorita vybrala – stačí se podívat na titulky, ale pamatujte: co je dobré pro média, umělce a influencery nemusí být automaticky dobré pro Vás. Mějte se krásně a nezapomeňte dát odběr na mou stránku, ať Vám napříště nic neuteče.

 

 

 

 

Odkaz na aktuální video naleznete zde: https://www.youtube.com/watch?v=sYTmOoJB0_k

 

Připojuji videokomentář k plánovanému zvýšení DPH: https://www.youtube.com/watch?v=8LRMzFES5g8

 

Přikládám rovněž mé vystoupení v Evropském parlamentu: https://www.youtube.com/watch?v=uhl3N4hs18I