Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

8 týden bez obalu

Karel Kuboš

Souhrnná informace za 8. týden 2022
(21.2.2022 – 27.2.2022)

 

Vážení čtenáři Haló novin, zdravím Vás u letošního 8. dílu Bez obalu!

 

Všude okolo nás se valí zprávy z rusko-ukrajinského konfliktu. Já si k tomu dovolím čtyři poznámky:

Za prvé – KSČM, stejně jako celá řada komunistických stran na celém světě, odsoudila vojenské řešení konfliktu. Stejně jako jsme odsuzovali to, co se na Ukrajině od roku 2014 dělo; stejně jako jsme odsuzovali vojenské ataky v Jugoslávii, Iráku, Afghánistánu, Libyi, Sýrii i jinde.

 

Za druhé – při každém mém vyjádření jsem konfrontována s tím, že nejdu ruku v ruce s mainstreamem a nehoruji pro dodávky zbraní za stovky milionů z ČR a miliardy z EU. Skutečně jsem toho názoru, že více zbraní nerovná se cesta k míru. I malé dítě přece ví, že požár nesmí hasit benzínem. A to přesně podle mě dodávky zbraní do místa konfliktu dělají. Bohužel KSČM toto prosazuje jako jediná. Všechny ostatní strany jsou pro masivní zbrojení a přidávání desítek miliard na vojenský rozpočet.

 

Třetí poznámka – velmi mne překvapilo prohlášení nejvyššího státního zástupce Igora Stříže (dostupné zde: https://verejnazaloba.cz/nsz/informace-k-moznym-trestnepravnim-limitum-svobody-projevu-ve-vztahu-k-situaci-na-ukrajine/) , aby si Češi dávali pozor na to, co říkají a píšou. A ptám se, proč podobný text nevydalo nejvyšší státní zastupitelství i v jiných případech? Už jsem jmenovala – například při napadení Libye, Sýrie, nebo třeba při útoku USA na iránského generála před dvěma lety. A naprosto souhlasím s textem otevřeného dopisu advokáta Jindřicha Rajchla, v němž mj. stojí: „Coby občan této země jsem hluboce znepokojen a coby advokát s více než dvacetiletou praxí jsem zcela šokován Vaším veřejným prohlášením, či spíše výhrůžkou, že orgány činné v trestním řízení jsou připraveny monitorovat a následně trestně stíhat veřejné projevy podpory či souhlasu s útokem Ruské federace na Ukrajinu ze strany občanů České republiky. Všechna státní zastupitelství totiž ze zákona musí vždy a za všech okolností zůstat zcela apolitickými a měřit všem stejným metrem, bez ohledu na to, jaká je oficiální politika aktuálně zvolené vlády. Nejvyšší státní zastupitelství by se tímto imperativem mělo řídit ještě důsledněji. Ač nejsem naivní a jsem si vědom, že ne vždy tomu tak po roce 1989 bylo, nezaregistroval jsem jediný případ, kdy by se hlava prokuratury naší země takto otevřeně propůjčila oficiální vládní a stranické linii a veřejně pohrozila občanům naší země kriminalizací veřejného projevu jejich svobodného názoru. Váš krok považuji za flagrantní porušení Vaší povinnosti jednat vždy a za všech okolností nestranně a bez ovlivnění ze strany vrcholných politických představitelů této země.  Současný vojenský konflikt na Ukrajině představuje bezesporu nesmírnou tragédii pro místní obyvatele a v konečném důsledku i pro Evropu a celý svět. Nicméně názory na příčiny jeho vzniku a míry zavinění jednotlivých stran, jež se jej účastní se mohou naprosto zásadně lišit dle úhlu pohledu každého jednoho člověka dle jeho vlastních zkušeností a osobních, často vysoce emocionálních prožitků. Jistě si všichni, včetně Vás, dokážeme představit, že pro ty osoby, jejichž známí, přátelé, či dokonce členové rodiny z řad ukrajinské národnosti byli po vstupu vojsk Ruské federace zraněni či usmrceni, budou považovat tento akt za vojenskou agresi a prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince. Avšak stejně tak jistě existují lidé, jejichž známí, přátelé či příbuzní z řad ruské národnosti byli zraněni či usmrceni při ukrajinsko-ruských konfliktech v období před zahájením této válečné operace, kteří budou krok ruské strany vnímat jako zcela důvodný a budou jej veřejně obhajovat. Skutečně jste přesvědčen, že tito lidé představují společenské nebezpečí pro naše spoluobčany a že je Vaším úkolem tyto lidi vyhledávat a trestně stíhat? Jsem bytostně zvědav, zda budete s ohledem na požadavek rovnosti občanů před zákonem podobně trestně stíhat osoby schvalující invazi vojsk USA do Iráku v roce 2003 pod dnes prokazatelně vědomě falešnou záminkou o existenci zbraní hromadného ničení na území tohoto státu. Nebo snad není válka jako válka a jeden ukrajinský život má jinou cenu než život irácký?“

 

Poslední poznámka směřuje k děsivé rusofobii, která se vzedmula. Rozumím planoucím emocím, které nyní řada lidí v Česku pociťuje. Právě těmito emocemi bychom si ale neměli bez ohledu na vyhrocenost situace nechat zatemňovat úsudek a pokaždé bychom měli jednat tak, jak nám morální kompas radí bez ohledu na vášně, které stávající tragická situace na Ukrajině budí. Některé projevy rusofobie v reakci na Rusko-Ukrajinský konflikt v posledních dnech jsou totiž už značně přes čáru a na mysl přichází několik děsivých paralel, které by měly raději zůstat spát v minulosti. Ani současná ruská agrese by neměla vést k přepisování historie a k cíleným útokům vůči celému ruskému národu, obzvlášť v případech, jsou-li adresáty těchto útoků ruští občané, kteří na nastalé situaci nenesou žádný díl viny a nijak se na ní nepřičinili.

 

Za jeden z takových projevů považuji například facebookový status pražského zastupitele za TOP09 a profesora z Vysoké školy ekonomické, Martina Dlouhého, který vyzval k bojkotu ruských studentů na českých školách. Pan Dlouhý ve svém statusu označil výuku studentů nepřátelského státu za morálně nepřijatelnou, pro mě je to naopak snaha o nastolení narativu kolektivní viny, která je morálním dnem a něčím, co podle ve vysokoškolského prostředí v roce 2022 opravdu nemá co dělat.

 

Bohužel však nešlo o ojedinělý přestřel a podobných projevů se ve veřejném prostoru v uplynulém týdnu objevilo nepočítaně. A to nejen v podání konkrétních jednotlivců, ale bohužel i v případě oficiálních stanovisek institucí, u kterých bych v dané situaci obzvlášť čekala, že svými kroky budou nabádat především k míru – nikoliv podněcovat posilování pocitu kolektivní viny. Například přerušení spolupráce Masarykovy univerzity s ruskými univerzitami je pro mě zcela nepochopitelným krokem, který se ve svém důsledku dotkne především lidí, kteří se situací na Ukrajině nemají vůbec nic společného. Kromě akademické obce lze najít podobné projevy společenské hysterie dokonce ve zdravotnictví, kde některá zdravotnická zařízení odmítají ošetřovat pacienty s ruským občanstvím v případě, odmítnou-li podepsat nesouhlas s ruskou invazí na Ukrajinu. Takovéto projevy diskriminace by na akademické ani lékařské půdě neměly mít v civilizovaném světě svoje místo a je potřeba je odsoudit za každé situace, ať už jsou namířené proti komukoliv.

 

Projevem nesmyslné celospolečenské hysterie jsou také návrhy na přejmenovávání hotelů, ničení památníků rudoarmějců, nebo dokonce ničení majetku a vandalství na organizačních jednotkách KSČM, ačkoliv se sama dlouhodobě veřejně vyslovuji pro mírové řešení celého konfliktu. Ze srdce vás všechny žádám a prosím, zkusme se i nyní ve vypjatých chvílích chovat za každé situace tak, abychom se jednou, až se budeme ohlížet zpět, nemuseli za své jednání stydět.

 

Mezi všemi prohlášeními představitelů české vlády, které místo snahy o tlumení emocí spíše přilévají olej do ohně, by se ale neměly zcela ztratit další skutečnosti, které se u nás na politické scéně odehrály.

 

Pravicová asociální vláda Petra Fialy totiž i v uplynulém týdnu prokázala svou bezbřehou aroganci a znovu jasně demonstrovala, že po volbách a při korytech již necítí potřebu se komukoliv s čímkoliv zpovídat. Přes výzvy KSČM, opozice, ale i spousty zástupců veřejnosti, odmítla vláda schválit program schůze Sněmovny, dle kterého by musela veřejně vysvětlit okolnosti a načasování podepsání pro Českou republiku zcela nevýhodné smlouvy o dole Turów. Smlouvy, kterou i ekologické organizace, dlouhodobě se tématem Turówa zabývající, označují za skandální. Českým občanům tak nezbývá nic jiného než nyní věřit Markétě Pekarové Adamové, která ještě před nedávnem označovala finanční kompenzace za důl Turów za směšné, aby ty stejné kompenzace, tajně a rychle schválené, před veřejností utajované, nyní ve svých facebookových statusech vyzdvihovala. Chápu, že takové názorové veletoče se vysvětlují dost těžko, a proto je prostě snazší se jakékoliv obhajobě před lidmi ve Sněmovně vyhnout.

 

Na povrch vyplavala také další ukázka kmotrovství u ODS, která znovu dokazuje, že i s novými tvářemi v čele jde o stranu se stejnými praktikami, jako v dobách její největší slávy za Topolánka a Nečase. Nová kauza se týká oblíbeného přírodního areálu s vodní nádrží Džbán, kterou Pražané dlouhodobě hojně využívají v letních měsících ke koupání a rekreaci. Navzdory memorandu o bezúplatném převodu státního majetku na město, pod kterým byli podepsáni současní pražští politici ODS, totiž v roce 2012 došlo k jeho dražbě. Dále už se dá pokračování příběhu v režii ODS snadno domyslet. Dražba pozemku o 180 tisících metrů čtverečních nebyla zveřejněna na úřední desce, proběhla zcela náhodou těsně před Vánoci a pozemky koupila firma Molepo, registrovaná v daňovém ráji bez dohledatelného záznamu o jejích majitelích, u kterých se později investigativním novinářům podařilo prokázat jasnou vazbu na další představitele ODS. Letos tak Džbán podle všeho už nebude sloužit veřejnosti ke koupání z důvodů plánované developerské výstavby bytů, které si stejně zase nikdo z běžných občanů nebude moct dovolit a skončí tak v rukou spekulantů s nemovitostmi. Nic na tom zjevně nezmění ani devět tisíc podpisů pod peticí, která žádá zachování rekreačního charakteru místa a zpětné vykoupení pozemků do veřejného vlastnictví. Krásná ukázka praxe zacházení s veřejným majetkem v podání vládnoucí ODS.

 

Díky za to, že jste dočetli až sem a budu se těšit opět za týden!

 

 

 

Odkaz na aktuální video naleznete zde: https://www.youtube.com/watch?v=5w_fn3-ZkCQ

 

Přikládám rovněž sestřih mého vystoupení na Českém rozhlase: https://www.youtube.com/watch?v=bWfbylyFoXU

 

Dále vystoupení v CNN Prima News s poslancem TOP09 Kolářem: https://fb.watch/brAHhuitxm/