Články publikované v Prosinec 2021

Souhrnná informace za 50. týden
(13.12. – 19.12.2021)

Moc Vás všechny zdravím u dalšího dílu Bez obalu!

Minulý pátek byla konečně jmenována nová vláda, a to za účasti čtyř ministrů hnutí STAN. Hnutí, které mnozí z nějakého důvodu stále považují za křišťálově čisté a bezúhonné. Opak je ale přitom pravdou a čím víc toho o STAN víme, tím patrnější je, na co se zřejmě můžeme od nové vlády těšit. Ostatně já jsem na realitu upozorňovala již před volbami ve videu, které vám přidám dolů do komentářů. (https://fb.watch/9-3apqpHZ6/ ) U STAN jsem se již několikrát zastavila i po volbách, především u osoby navrhnutého a pak zase hodně rychle staženého kandidáta na ministra průmyslu a obchodu, pochybného podnikatele Věslava Michalika. Jak ale ukazují nové zprávy, jeho vliv na hnutí Starostové a nezávislí stažením jeho osoby z původně navrhované podoby vlády nekončí. Ba naopak, nově zveřejněné zprávy o financování STAN pomáhají pochopit, proč jej STAN na ministerské křeslo navrhoval i přesto, že o jeho problémech s rodinným podnikáním vedení hnutí muselo vědět. Nejprve se v minulém týdnu objevily zprávy o podivných statisícových darech od kyperských firem na transparentním účtu STAN. Ty v rozmezí dvou měsíců daly dohromady přes tři miliony korun.  Netrvalo to přitom ani 24 hodin, než se ukázalo, že podivné příspěvky mají napojení právě na starého známého Věslava Michalika. Za některými z transakcí totiž stojí podnikatel Jan Tlačbaba, jeden z nejbohatších mužů Česka 90. let, jehož firma Interkontakt Group provozovala v roce 1997 na našem území okolo stovky supermarketů a spadala pod ni např. síť obchodů Prior. Věslav Michalik se pak jako investor v roce 1998 podílel v roli rádce na vstupu zahraničního investora do Interkontakt Group a od té doby jej s Tlačbabou dle jeho vlastních slov pojí přátelství. Proč na účet STANu začaly chodit statisícové dary od starého Michalikova přítele právě v době, kdy se Michalik měl stát ministrem průmyslu a obchodu, se zřejmě již nedozvíme. Celá situace ale rozhodně vyvolává řadu otázek...

Nejspíš z lítosti, aby v tom jejich kolegové z předvolební koalice na jedno použití nebyli sami, si svůj mediální obraz v posledních dnech příliš nevylepšili ani Piráti. Ti navzdory zisku pouhých čtyř poslaneckých mandátů obsadili tři ministerstva a na ty již pomalu začínají instalovat ve funkcích náměstků ty kandidáty, o které voliči v podzimních volbách zkrátka neměli zájem. Dobře placených trafik se tak zřejmě dočkají na příklad bývalí poslanci Holomčík, Profant nebo Kolařík.

Možná proto, že jsou nové vládní strany tak zaneprázdněny sháněním trafik pro své věrné, si nestihli všimnout, že republika a občané řeší zásadní problém s energiemi. Zdražování v neuvěřitelném rozmezí 50 – 70 % za elektrickou energii a plyn může znamenat katastrofu pro statisíce domácností. A odpověď vlády? Mlčení. A vlastně ještě žebračenky. KSČM proto vyzvala otevřeným dopisem (měla bys ho mít v ruce) hned v den jmenování vlády nového premiéra i členy kabinetu, aby začali konat. Celé znění dopisu rovněž dávám do komentářů pod toto video.

ODS koalici PirStan nicméně zdatně sekunduje a do zástupu svých trestně stíhaných politiků si může přidat další jméno. Pražský městský soud minulý týden požádal nově ustanovenou Sněmovnu o vydání poslance a exprimátora Prahy Bohuslava Svobody ve věci OpenCard. V té již ostatně v roce 2016 dostal Bohuslav Svoboda dvouapůlletou podmínku, která mu ale byla o dva roky později zrušena. Ani další trestní stíhání však Bohuslavu Svobodovi nikterak nebrání ve výkonu funkce předsedy zdravotnického výboru. Zkrátka stále ta stará dobrá ODS, které trestní stíhání bytostně vadí u jiných, přičemž sama ve svých řadách odměňuje trestně stíhané politiky dobře placenou funkcí.

Zareagovat musím také na nehorázná slova Jiřího Rusnoka o zavedení školného na vysokých školách. Rozumím, že s jeho platem se jím navrhovaných patnáct tisíc za semestr může zdát jako zanedbatelná suma. Říct ale lidem v dnešní době při extrémně rychlém zdražování prakticky všeho, od bydlení, přes energie, až po potraviny, že jim přibude další náklad v podobě třiceti tisíc za rok, považuji slušně řečeno za extrémně necitlivé. Nemluvě o tom, že zavedení školného by se opět nejvíce dotklo lidí s průměrnými a podprůměrnými příjmy. Zavedení školného by tak učinilo vzdělání něčím exkluzivním nikoli z hlediska znalostí a talentu, ale z hlediska finanční náročnosti. A to musím za KSČM jednoznačně odmítnout. Ostatně šílenost tohoto nápadu demonstruje Rusnokovo zjevné odtržení od reality. Jinak si neumím vysvětlit jeho slova o tom, že studenti zmíněných patnáct tisíc propijí za dva měsíce v hospodě. Opravdu netuším, na jakém vzorku studentstva Jiří Rusnok tato data získal, nicméně forma jeho sdělení je v tomto případě úplně stejně žalostná jako obsah samotný. A komu by nestačila nehorázná Rusnokova slova sama o sobě, jako další důkaz asociálnosti tohoto nápadu budiž stejný nápad ze strany Miroslava Kalouska, který zavedení školného poradil novému ministrovi školství Petru Gazdíkovi. Tomu říkám vskutku zdařilé zahájení prezidentské kampaně...

Na závěr posledního letošního Bez obalu jedna aktuální pozitivní zpráva ze zahraničí. V Chile v prezidentském klání zvítězil Gabriel Boric. Tento pětatřicetiletý politik působil dříve v levicové alianci s komunistickou stranou. Mezi jeho hlavní volební priority patřila zejména dostupnost zdravotnictví, školství – včetně odpuštění půjček vysokoškolákům, kteří si půjčovali na studium, tedy něco, co by rádi viděli páni Rusnok, Kalousek a možná i Gazdík i v naší zemi. Boric chce rovněž zvýšit daně těžebním společnostem či nejbohatším. Přitom nebyl úplným favoritem voleb, jelikož první kolo 21. listopadu těsně vyhrál José Antonio Kast, kandidát pravicové Republikánské strany. Jeho minulost rovněž není nezajímavá: Rodiče Kasta emigrovali v roce 1950 do Chile z Německa, kde jeho otci hrozilo potrestání za aktivní podporu Adolfa Hitlera. Bratr Josého, Miguel Kast, byl jedním z mladých ekonomů stoupenců Miltona Friedmana, kteří za vlády diktátora Pinocheta (1973-1990) prosadili drastické sociální škrty a umožnili bohatým neúměrně zbohatnout. Kast je obdivovatelem Pinocheta a prohlásil, že kdyby diktátor žil, tak by jistě volil Kasta. Zisk 56 % ve volbách pro kandidáta levice je tedy takovým předčasným vánočním dárkem pro celé levicové hnutí.

Přikládám rovněž odkaz na výzvu KSČM vládě ke zlevnění energií: https://www.kscm.cz/cs/aktualne/aktuality/kscm-vyzvala-vladu-zlevnete-energie

Dále pak rozhovor pro Parlamentní listy: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Z-ceske-elektriny-ma-profitovat-Cech-a-ne-Nemec-Na-tuto-chybu-ted-lide-doplati-vidi-Konecna-687030?fbclid=IwAR031TIOmvGVYtgmx_0Aiu3qsLbbKc3ZLmEOtAJX1M2NJLhGYF2waETiPbA

(6.12. – 12.12.2021)

Drazí čtenáři, milé čtenářky,

bohužel ani během adventního času, kam patří i 49. týden roku 2021, nepřináší pohled na aktuální informace ze světa cen energií dobré zprávy. Ceny elektřiny i plynu jsou na burze opět na novém maximu. Elektřina se dostala nad hranici 180 eur za megawatthodinu, což je o dalších 20 eur více, než tomu bylo ještě na začátku října. Znova tak dochází ke skokovému nárůstu cen, který se projeví také na účtech nás všech v České republice. A to drasticky – odcházející superministr Karel Havlíček oznámil, že u elektřiny asi o 50 % a u plynu to může být zdražení až o 70 %. Vyzývám proto odcházející i nastupující vládu, aby společně připravila zrušení emisních povolenek, které zásadně ovlivňují ceny energií.

Dle slov Jiřího Gavora, výkonného ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií, se zdražení přitom tolik nedotkne států s vyšší kupní silou, jakým je třeba Německo. Jedině sebevědomým postojem a tlakem na Evropskou komisi tak budoucí vláda může docílit zmírnění dopadů evropské zelené politiky nastolované státy, na jejichž obyvatele zdražování energií nedopadne tak šíleným způsobem jako u nás. O tom, jak v podobném případě postupují ve snaze o pomoc svým občanům suverénní země, se přesvědčí např. v Norsku, kde vláda poskytne svým obyvatelům záchranný balíček ve výši 20 miliard, jenž bude primárně určen pro domácnosti postižené vysokými cenami energií. Uvidíme, zda se dočkáme podobného opatření i v podání naší nové pravicové vlády... Přesně tohle je totiž podle KSČM situace, ve které by měl stát být svým občanům oporou.

Energie pak nejsou ani zdaleka tím jediným, co bude v Česku příští rok zdražovat. Rostoucí ceny energií, dopravy, ale i papíru, budou mít v roce 2022 za následek také výrazné zdražování knih. Postoj pravicové vlády bude v tomto ohledu nejspíš "no co, vždyť zdražuje všechno... kdo se snaží, ten na knihy má". Já za tím ale vidím daleko větší problém. Na knihy pro sebe či pro svoje děti totiž opět jako první přestanou mít lidé kteří mají hluboko do kapsy. Znepřístupněním knih pro tyto skupiny se opět rozevřou nůžky mezi bohatými a chudými a odepřením další možnosti vzdělávání se těm méně šťastným šance na životní posun či zlepšení životní úrovně znovu zmenší. Právě knihy a jejich zdražování jsou podle mě dokonalou demonstrací toho, jak hluboce a strukturálně dopadá zdražování právě na nejzranitelnější vrstvu naší společnosti a jak moc je důležité, aby tato vrstva měla v politice zastání, což vypadnutím KSČM z Poslanecké sněmovny nemá.

V nově vznikající pravicové vládě koalic SPOLU a PirStan podporu pro své potřeby nenajde. O tom, že nová vláda bude šetřit především na občanech, zatímco bude zřizovat drahá nová ministerstva pro uspokojení všech stran ve vznikajícím vládním slepenci, jsem vás již v předchozích dílech Bez obalu informovala. Jako další důkaz může sloužit fungování této spolupráce v krajích. Třeba v kraji Středočeském došlo po 122 letech ke zrušení veřejné služby v podobě rožmitálské lokálky. Mimochodem – v minulém volebním období, kdy se na vedení kraje podílela KSČM, byl radní pro dopravu jeden. Teď si vládní krajská koalice vytvořila nové korýtko, a tak má radní zabývající se dopravou dokonce dva. Jen připomínám, že uvolněný radní kraje si dnes přijde na téměř 110 tis. korun měsíčně, takže za čtyři roky stojí daňové poplatníky, včetně odvodů, více než 6 milionů korun.  A přitom výčet funkcí radním Středočeského kraje pro Boreckého ze STAN nekončí. Zároveň zvládá i starostovat v Úvalech. Přesto však ve srovnání s panem Martinem Kupkou z ODS působí jako chudý příbuzný, protože Kupka k funkcím náměstka pro oblast silniční dopravy v kraji, starosty Líbeznic, poslance Parlamentu a místopředsedy ve straně si brzy přidá ještě post ministra dopravy. Sebe tedy Martin Kupka rozhodně nešetří. Akorát je škoda, že během sezení na pěti židlích nezvládá svěřené agendy spravovat tak, aby nedocházelo k šetření na veřejných službách.

Nejen v kontextu neustávajícího zdražování, které nejvíce dopadá na vrstvu těch nejchudších obyvatel, by se nová vláda měla prezentovat sebevědomou zahraniční politikou a nebát se otevírat diskuse ohledně toho, na co má náš národ historické právo. Třeba tak, jako to udělali v Polsku, kde nově zřídili institut pro válečné reparace. Tedy něco, po čem u nás KSČM veřejně volá dlouhodobě, např. již v roce 2018, když náš poslanec Jiří Valenta interpeloval Andreje Babiše ohledně této historické křivdy, kdy Německo z reparací vyčíslených po válce československou vládou na 306 miliard korun v tehdejší měně uhradilo pouze směšných 230 milionů. Bohužel ani hnutí ANO toto nepovažovalo za důležité, i přesto, o jak obrovské částky se jedná.

Škoda, že toto téma neotevřeli v minulosti např. představitelé KDU-ČSL, nebo nastávající premiér Petr Fiala, při svých četných schůzkách se zástupci sudetoněmeckého landsmanšaftu. I když při nich jde spíše o ohýbání páteře a zříkání se naší národní suverenity než realizaci sebevědomé zahraniční politiky. Pro pravicové politiky je zkrátka jednodušší sebrat slevy vlastním důchodcům či studentům než si znepřátelit partnery, pro které Češi představují z pravidla jen levnou pracovní sílu. KSČM je tak u nás zjevně jedinou stranou, které nejsou lhostejné oprávněné mnohamiliardové nároky českého státu za mrtvé, zraněné a odvlečené během války. Podle KSČM mohou být korektní vztahy mezi sousedy nastoleny jedině tehdy, až jsou oprávněné a mezinárodně uznané pohledávky vyrovnány.

Přikládám rovněž odkaz na sestřih mého vystoupení na ČT24 k odchodu A. Merkel: https://www.youtube.com/watch?v=07NR1yZy3bA

Dále pak ještě to nejdůležitější z debaty k bojkotu olympiády v ČLR na ČRo Plus: https://www.youtube.com/watch?v=yMinz0W66hk

Děkuji za další přeposlání a za týden opět na shledanou!

Vaše

Kateřina Konečná

Souhrnná informace za 48. týden
(29.11. – 5.12.2021)

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

jsem moc ráda, že opět čtete události 48. týdne Bez obalu

Kultura je v posledních letech popelkou, na níž se jako první šetří. Na rozdíl třeba od resortu obrany. Že tomu nebude lépe ani s novou vládou potvrzuje i expert KSČM na kulturu Zdeněk Štefek, který vše shrnul ve svém komentáři na Facebooku: „Dnes více než kdy jindy by mělo platit spíše heslo, že kolik dáme na zbrojení, tolik by měla dostat kultura, protože budoucnost země přece neleží na bodácích…Úplně chybí ochrana českého jazyka a národní kultury, velký význam je dán tzv. nezávislosti médií a zapojení Senátu.“ A to nejspíš proto, aby už v budoucnu nikdo nemohl Českou televizi kritizovat v případě, že by čistě náhodou byla v příštích letech k nové vládě benevolentnější než k vládě dosluhující. Budoucí vládu tak opět v první řadě zajímají mocenské hry a posilování vlastního vlivu ještě před nástupem do funkce, a to místo toho, aby řešila, že pro velkou část obyvatel České republiky je kultura zcela nedostupná.

A že na kulturu vážně nebude mít jen tak kde kdo potvrzují slova ekonomického experta ODS Skopečka, kterého jsem už zmiňovala v jednom z předchozích dílů Bez obalu. Kompenzace totiž znamenají, že budoucí vláda již teď slevuje ze svého ambiciózního původního plánu snížit navrhovaný schodek státního rozpočtu až o 100 miliard korun. Bohužel se obávám, že další díry v rozpočtu nechá budoucí vláda místo progresivního zdanění znovu zaplatit ty, kteří dopady pandemie a nezpomalujícího zdražování už teď pociťují nejvíc.

Ostatně to, jak to budoucí vláda myslí s ochranou drobných podnikatelů proti moci miliardářů znovu dokazuje i její personální složení. Na ministra zemědělství navrhovaný lidovec Zdeněk Nekula totiž coby předseda představenstva Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu hájil v roce 2018 poskytnutí státní podpory dceřiným společnostem Agrofertu, a to navzdory tomu, že podpora byla určena pro malé a střední podniky. Ani dalšímu ministerskému kandidátovi se tedy nepodařilo usednout do křesla bez předchozí mediální kauzy budící pochybnosti o jeho kompetenci, až se mi zdá, jako by to bylo pro ministry v nadcházejícím Fialově kabinetu podmínkou.

Pojďme na skok do zahraničí. Kancléřka Angela Merkel se rozloučila se svým úřadem. Nevím, jak to vnímáte Vy, ale obrázky z ceremoniálu mi připomínaly spíše temná třicátá léta. Na rozdíl od té doby se Německo dneska snaží ovládat Evropu skrze svou politickou sílu v EU, což jsem mj. popsala v rozhovoru pro Parlamentní listy (dostupný zde: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/TOP-09-dela-ze-zdravi-kseft-Nic-noveho-to-uz-jsme-jednou-zazili-A-lidovci-jako-socialni-svedomi-Predsedkyne-Konecna-se-zacala-smat-685590?fbclid=IwAR1hH5HOe2r0J097PLr2I61iRgEZaC2U7RVvsbWq9D77ZvrcRphEWjalXrE), který najdete na mém Facebooku i webu. Mimochodem cílem sociálních demokratů a zelených, kteří teď budou v Německu vládnout, je vytvořit z EU jakési Spojené státy evropské, což je pro mě i KSČM nepřijatelné.

Na druhou stranu jsou momenty, kde by se nastupující česká vláda mohla u svých kolegů v Německu inspirovat. Zejména v sociální oblasti. Nová minimální hodinová mzda bude nově 12 euro, tedy asi 300 korun za hodinu pro každého pracujícího. Jedná se o zvýšení o 12 %, tedy jako by souměrně v ČR vzrostla minimální mzda o 1800 korun, přitom vláda ANO a ČSSD rozhodla o růstu o pouhou tisícovku. Přídavek na dítě bude nově 500 eur, přičemž za každé další se znovu o tuto částku navýší. Mimochodem protagonisté Listopadu 1989 tvrdili, že naše západní sousedy doženeme do 5 let. A po 32 letech jsme stále tam, kde jsme.

Víte, že jsem zastánkyní hesla, že si má každý zamést nejdříve před vlastním prahem. Bylo nedobrým zvykem české zahraniční politiky, že měřila různým metrem, ale také, že školila různé státy z toho, co mají na svém území dělat a jak. Většinou to české diplomacii našeptávali naši „spojenci“ v USA. S nastupující vládou tento trend podle mě bude ještě umocněn. Ale k tomu, co se děje v Polsku ohledně potratů, ovšem mlčet nemohu. Ultrakonzervativní katolická vláda zašla dokonce ve svém návrhu tak daleko, že pokud by žena byla znásilněna a z tohoto znásilnění vzešlo těhotenství, tak za interrupci by daná žena dostala vyšší trest než násilník!

Ale popojděme ještě o kousek dál. Po odchodu vojsk USA a NATO z Afghánistánu o něm najednou moc neslyšíme. Dvacet let zde US Army budovala stát blahobytu, teda aspoň to tak tvrdili, jen české občany stála přítomnost v Afghánistánu 20 miliard korun…a výsledek? Po 20 letech intervence těchto vojsk je ohroženo podle OSN více než 22 milionům občanů, tedy více než polovina obyvatelstva, hlad a 9 milionům lidí přímo hladomor. Krásný výsledek. V USA i centrále NATO si mohou zatleskat.

Tak to je pro dnešek vše. Přeji Vám hezký předvánoční čas a za týden opět na shledanou.

Kateřina Konečná